Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: Rypouši, živé průzkumné ponorky

Jižní Georgie, Antarktida - Jak se tvoří led v Antarktidě a jak rychle? Vědci se rozhodli získat data potřebná pro příslušný výpočet originálním způsobem - vzali si na pomoc rypouše sloní.

13.8.2008
SDÍLEJ:

Zdá se, že přístroj rypouši nijak nevadí.Foto: REUTERS/CSIRO/Handput

Rypouši sloní se ukázali jako ideální pomocníci oceánografů studujících tvorbu ledu a chování mořských proudů v Antarktidě. Vědci přilepili osmapadesáti těmto ploutvonožcům na hlavu speciální minipočítače s anténkou, které automaticky zaznamenávají fyzikální údaje o jejich okamžité pozici, salinitě moře a teplotě vody.

Pro výzkumníky představují tito tvorové téměř dokonalé živé ponorky, neboť denně uplavou až 100 kilometrů a při shánění potravy se potápějí až do neuvěřitelné hloubky 2000 metrů a pod vodou tráví 90 procent svého času.

Během dne se asi 60krát vynoří, aby se nadechli. Některé z těchto pauz před dalším potopením do hlubin jižního Pacifiku jsou dostatečně dlouhé na to, aby počítač na jejich hlavě odvysílal nashromážděná data prostřednictvím počítače vědcům do jejich computerů.

Jak uvádí francouzský list Le Monde, Antarktida je v zimě pro plavidla nedostupná a satelity mohou monitorovat pouze povrch ledového příkrovu. Členy mezinárodního, australsko-francouzsko-americko-britského týmu zajímají především fyzikální procesy spojené s růstem ledu v Antarktidě, který má mimo jiné významný vliv na proudění vody v oceánech.

Mořské proudy a vertikální profil salinity

Pro tento účel potřebují takzvaný vertikální profil teploty a salinity. Rychlost, s níž led v Antarktidě v zimě přibývá, je nesmírně důležitá pro pochopení mechaniky oceánských proudů. Princip spočívá v tom, že z ledu vznikajícího na hladině moře „vymrzá“ sůl. Pod ním se proto vytvoří tlustá vrstva mimořádně slané, husté vody, která pak klesá ke dnu oceánu.

Tato hustá voda pak proudí na dně oceánů a tvoří součást takzvané termohalinní cirkulace, oceánského proudění vyvolaného rozdílem teplot a koncentrace soli. Toto proudění pomáhá v oceánech rovnoměrně rozdělovat energii a živiny.

Senzory na hlavách rypoušů pomáhají vědcům nejen získávat fyzikální data, která by jinak byla zcela nedostupná, ale poskytují také mnoho nových informací o způsobu života rypoušů.

Pokud jde o vlastní počítače na hlavách rypoušů, pak oceánografové zdůrazňují, že jsou naprosto neškodné a zvířatům v nejmenším nevadí. Pouzdra s nimi jsou přilepena k srsti tvorů a po roce, kdy rypouši začnou pelichat, sama odpadnou.

Autor: Václav Viták

13.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
12

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Merkelová dál agituje za Jamajku, poražené německé strany se staví proti

Zvyšme úsilí k překonání vzájemných rozporů, vyzvala v pátek tři stěžejní německé politické strany (CDU/CSU, FDP a Zelené) německá kancléřka Angela Merkelová. Poražení sociální demokraté Jamajku odmítají.

Pražská zoo přivítala nový přírůstek. Mládě guerézy pláštíkové

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Univerzita Karlova ocenila vynikajícího učitele a vzdělávací počin

Univerzita Karlova dnes opět při příležitosti 17. listopadu ocenila vynikající vyučující a vzdělávací počiny. Cenu Arnošta z Pardubic získal profesor Petr Charvát z pedagogické fakulty a tým z právnické fakulty za program Street Law - zažít právo jinak. In memoriam byl v Karolinu oceněn za přínos světové vědě, pedagogické činnosti a popularizaci vědy Jan Suda. ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT