V Londýně to v pondělío řekl britský ministr zahraničí David Miliband, podle něhož EU čeká, až český prezident Václav Klaus „konečně“ dá jasně najevo své záměry.

„Václav Klaus musí ještě konečně dát jasně najevo své záměry, ale Evropská unie a všech jejích 27 vlád prahne po tom, aby se zabývaly výzvami, které je čekají,“ řekl Miliband při vystoupení v Mezinárodním institutu pro strategická studia (IISS).

Schválení lisabonské smlouvy o reformě institucí EU znamená, že Evropa již nebude mít výmluvy, že nepřipravila jasné strategické priority pro svou úlohu ve světě, zdůraznil.

Buď se dáme dohromady, nebo se budeme jen dívat, řekl britský ministr

Projev v prestižním institutu byl jedním z jeho několika vystoupení před čtvrtečním summitem Evropské unie. Silnou zahraniční politiku EU zdůraznil v článku v pondělním vydání listu The Times a v rozhovoru s BBC v neděli důrazně podpořil bývalého labouristického premiéra Tonyho Blaira na funkci „prezidenta“ Evropské unie.

Podle Milibanda unie provádí zahraniční politiku ad hoc a vysílá nejasné signály. Volba pro EU je jasná – buď se dá dohromady, nebo bude divákem ve světě utvářeném skupinou G2, tedy USA a Čínou, řekl šéf britské diplomacie.

V zájmu Británie podle něj je, aby Evropská unie měla silnou zahraniční politiku, jejíž vytváření umožní lisabonská smlouva. Vyzdvihl například zamýšlenou diplomatickou službu EU a především funkce dlouhodobého „prezidenta“ a „ministra zahraničí“ Evropské unie. Bude to znamenat, že summity s partnery mimo unii nepovedou stále jiné tváře rotujících předsednictví, řekl Miliband, o kterém se také spekulovalo jako o možném kandidátovi na post ministra zahraničí EU.

Každá země má mít právo veta v zahraniční politice

Zdůraznil současně, že evropská zahraniční politika nenahrazuje zahraniční politiku jednotlivých států, a připomněl, že každá členská země v ní má právo veta. Podle něj by ale Británie ztrácela na mezinárodní scéně, kdyby se snažila stavět proti evropské zahraniční politice kvůli „aroganci, nostalgii nebo xenofobii“.

Evropská zahraniční politika také nenahrazuje britské partnerství s USA, řekl a připomněl, že každý americký prezident od Johna F. Kennedyho na počátku 60. let naléhal na jednotnější Evropu.

Za klíčovou výhodu ratifikace lisabonské smlouvy Miliband označil fakt, že se ukončí dlouholeté dohadování o institucionálních reformách. Evropská unie se objevovala v titulcích v Británii, jen když byly problémy s institucemi, řekl. Podle něj to zčásti vysvětluje fakt, že i když Británie od nástupu labouristů v roce 1997 měla na britské poměry výrazně proevropskou vládu, britský euroskepticismus se výrazně nezměnil.

Miliband kritizoval evropskou politiku konzervativců, kteří jsou podle průzkumů favority voleb příští rok na jaře. Připomněl, že třetina konzervativních kandidátů pro britské parlamentní volby je pro vystoupení Británie z EU.