Zatímco lidé našli útočiště v nouzových přístřešcích nebo u příbuzných, zvířata zůstala v ohrožení. Jejich ochránci se s tím nesmířili. „Ovšemže jsme znepokojení, protože nevím, kdy přesně k výbuchu vulkánu dojde. Může to být každým dnem, každou hodinou,“ přiznal Vio Verandhini z jakartské organizace Animal Aid Network pro deník Guardian.On a jeho kolegové se snaží nic netušící zvířata přesunout do vzdálenosti minimálně 9 kilometrů od vrcholu Agungu.
Na úrodné svazích sopky se pase více než třicet tisíc kusů hovězího dobytka. Zachráněna byla zatím přibližně třetina z tohoto počtu. „Po emoční stránce je pro sedláky opravdu těžké odloučit se od svého dobytku. Mnozí je proto chodí do nových útočišť pravidelně krmit,“ uvedl člen vládního záchranného týmu Natakusuma. Někteří zemědělci si svá zvířata odvedli s sebou už při prvotní evakuaci ze strachu, že jejich zdroj obživy jinak uhyne nebo bude zcizen.
Sopka vydává důrazná varování. Více než tři tisíce metrů vysoký sopouch hřmí, půda se dennodenně slabě otřásá tak, že okna v domech drnčí a nábytek se otřásá. Indonéští vulkanologové v pátek zveřejnili satelitní snímky dokládající, že do Agung vysoptil značné množství páry a že se nebezpečně zahřívá.
Agung je nejvyšším bodem ostrova. Na jihu se svažuje přímo do moře. Naposledy vybuchl v lednu 1964. Tehdy vyvrhl neuvěřitelných 10 milionů kubických metrů lávy a sopečné plyny v takovém množství, že se z nich vytvořilo až 30 milionů tun aerosolu kyseliny sírové. Zničil tak široké okolí a zabila více než tisíc lidí.
