Země, která po desetiletí trpí ozbrojenými konflikty různých etnických skupin proti vládě, se tak klidu jen tak nedočká ani pod vedením nositelky Nobelovy ceny m&iacut e;ru Aun Schan Su Ťij.

Deník Wall Street Journal (WSJ) usuzuje, že nynější vojenskou kampaní zřejmě končí asi pětileté období, kdy armáda upřednostňovala vyjednávání se skupinami, které zpravidla požadují větší autonomii na ústřední vládě.

Armáda se snaží vojenskými akcemi odříznout kačjinské milice od jejich hlavního zdroje příjmů, kterým je těžba jantaru. Některé lidskoprávní organizace ale upozornily, že do bojů byly nasazeny jednotky, které se dopustily zvěrstev při nedávném tažení proti Rohingům včetně nechvalně známé 33. lehké pěší divize.

Oproti slabě vyzbrojeným Rohingům se však barmská armáda pustila do křížku s kačinskými milicemi o síle asi deseti tisíc ozbrojenců, kteří jsou jedněmi z nejtvrdších soupeřů národního vojska. To nyní omezuje přístup novinářů do ohnisek bojů a z rozhovorů s uprchlíky vyplývá, že v oblasti se rozhořívají prudké boje, které urychlují příchod humanitární krize.

Mezinárodní Červený kříž uvedl, že od začátku dubna své domovy muselo opustit asi 7500 lidí. Koncem dubna armáda přitvrdila, když začala stále častěji útočit ze vzduchu. Rebelové se sice na Facebooku chlubí, že zabili řadu velitelů elitních jednotek, ale sami představitelé Kačjinů přiznávají, že jsou v defenzivě. "Postupně ztrácíme půdu pod nohama, protože nemáme dostatečnou kapacitu proti dělostřelectvu a leteckým útokům," uvedl Daung Kar, mluvčí Organizace Kačinské nezávislosti, jejíž ozbrojené křídlo bojuje proti armádě.

Analytik organizace Human Right Watch Richard Weir WSJ řekl, že barmskou armádu povzbudilo, když mezinárodní společenství sice pohrozilo sankcemi kvůli násilí páchané na Rohinzích, ale nakonec je neuplatnilo.

Barma se zmítá v etnickém násilí od roku 1948, kdy získala nezávislost na Britech. Řada menšin se snaží získat větší samostatnost nebo úplnou nezávislost na většinových buddhistických Barmáncích. Jistá naděje přišla v roce 2016, když se premiérkou stala Aun Schan Su Ťij. Prohlásila, že dosažení míru s etnickými skupinami je její nejvyšší prioritou. Poté vláda vyhlásila příměří s nejmocnějšími etnickými milicemi, nikoliv však s milicí Kačjinů.

Záměr Su Ťij evidentně nevychází. "Mírový proces se zcela zastavil," řekl Amara Thiha, programový ředitel Myanmarského centra míru, které pomáhá při vyjednávání mezi povstalci a armádou. I když v polovině června mají do Barmy přijít deště, které postup vojáků zřejmě zpomalí, analytici očekávají, že armáda bude bombardovat kačinské pozice, ať bude deštivo nebo slunečno.