"Je třeba zahájit vyšetřování a stíhání nejvyšších barmských generálů včetně vrchního velitele ministra Aunga Hlainga za genocidu na severu Arakanského státu, a dále za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě," uvedli vyšetřovatelé OSN.

Brutální vojenský zákrok

Zhruba 700 tisíc muslimských Rohingů uprchlo ze severu Arakanského státu do Bangladéše v důsledku brutálního vojenského zákroku, který proti nim provedla loni v srpnu barmská armáda. Podle armádních představitelů došlo k tomuto kroku v důsledku žhářských útoků, vražd a znásilnění, jichž se měli členové muslimské domobrany dopouštět na budhistické většině obyvatel Barmy (Myanmaru). Zpráva vyšetřovatelů OSN však trvá na tom, že armádní postup byl vzhledem k aktuálním bezpečnostním hrozbám "zásadně a hrubě nepřiměřený".

Myanmar v pondělí důrazně odmítl obvinění z etnických čistek a zopakoval, že pouze reagoval na útoky rohingských povstalců. 

Genocidní záměr? 

Vyšetřovací komise, vytvořená v březnu loňského roku Radou OSN pro lidská práva, ale došla ve své zprávě k závěru, že existují "dostatečné podklady odůvodňující vyšetřování a stíhání vyšších představitelů v řetězci velení myanmarské armády Tatmadaw". "Zločiny v Arakanském státě i způsob, jakým byly spáchány, odpovídají svou povahou, závažností i rozsahem těm, kvůli nimž se v jiných případech hovořilo o genocidním záměru," uvedla zpráva.

Ministra Aunga Hlainga i dalších pět vojenských velitelů by měl podle této zprávy stíhat "kompetentní a důvěryhodný orgán, který posoudí jejich zodpovědnost v souladu s mezinárodním právem". Vyšetřovatelé zkritizovali také barmskou lidovou vůdkyni Aun Schan Su Ťij, držitelku Nobelovy ceny za mír, již kvůli její neschopnosti vnímat útlak jiné skupiny občanů odsoudila i mezinárodní veřejnost. Podle zprávy politička "nevyužila svého postavení neformální hlavy státu ani své morální autority, aby zabránila těmto událostem nebo se je aspoň pokusila zastavit".

Výzva Radě bezpečnosti OSN

Zpráva sice uznává, že Aun Schan Su Ťij i ostatní civilní úřady měly na průběh vojenských akcí jen malý vliv, ale "svými opomenutími… přispěly ke spáchání zvěrstev a zločinů". 

Vyšetřovatelé dále vyzvali Radu bezpečnosti OSN, aby situaci v Myanmaru nechala buď posoudit Mezinárodním trestním soudem, nebo za tím účelem zřídila ad hoc speciální trestní mezinárodní tribunál. Doporučili také zavedení embarga na dodávky zbraní a "cílené individuální sankce vůči těm, kdo jsou za danou situaci nejzodpovědnější".