Britská premiérka Theresa Mayová je v nelehké pozici. Z jedné strany ji tlačí Brusel, aby do 12 dnů vyčíslila rozvodový účet. Z druhé strany proti její vládě brojí britští poslanci, kteří jí vytýkají nedostatečný tah na branku ve vyjednávání. Navíc požadují, aby měl parlament při schvalování finální dohody rozhodující slovo. Ministr zahraničí Boris Johnson trvá na tom, že veškerá přechodná období musí skončit nejpozději do poloviny roku 2021.
Michel Barnier si je dobře vědom, jaká rizika z nejisté britské pozice vyplývají. „Členské státy i podnikatelé by se měli připravit na to, že jednání nepřinesou výsledek a 29. března 2019 přijde překotný brexit,“ uvedl diplomat v interview. To by podle něj vrhlo Velkou Británii o 44 let dozadu v čase. Takový scénář si samozřejmě Evropská komise nepřeje, ale přinejmenším v technické rovině se na něj připravuje již nyní.
Obchodní styky by mezi Bruselem a Londýnem by pak fungovaly pouze na základě právního režimu Světové obchodní organizace, jejíž jsou jak Evropská unie, tak Spojené království členy. Podle Barniera by tak měla kontinentální Evropa s britským souostrovím stejné vztahy jako například s Čínou.
V polovině prosince by se mělo uskutečnit zasedání Evropské rady, na kterém budou členské státy posuzovat, zdali bylo v jednání o brexitu dosaženo „dostatečného pokroku“, aby mohl postoupit do další fáze. Pokud se tak nestane, posunou se obchodní jednání až na začátek jara 2018. Pro Barniera je přitom představitelné, že by Velká Británie zůstala součástí jednotného trhu. Londýn však takový scénář odmítá.
Kromě financí existují ještě dvě palčivé nedořešené otázky: tvrdá hranice, která by mohla rozetnout irský ostrov a garance práv unijních občanů.
