Klíčový dokument potvrzující dědický nárok čtveřice příbuzných si prý opatřili z Brazílie, kde český podnikatel v roce 1965 zemřel. „Podařilo se nám získat, respektive je to na velmi dobré cestě, dědické rozhodnutí ve věci Jana Antonína Bati," řekl aktualne.sk právní zástupce dědiců Tomáš Pecina.

Právě tento dokument byl podle něj pro slovenské ministerstvo důvodem, kvůli němuž letos zamítlo dědické nároky.

Baťovi příbuzní se poprvé na úřad obrátili loni v září. Obuvníkův vnuk John Nash odhadl, že hodnota Baťova majetku na Slovensku dosáhla několik miliard eur; rozhodnutí o výši náhrady však žadatelé nechali na Bratislavě.

Pod Baťův koncern na Slovensku patřila řada podniků. Podnikatel v zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany, součástí Baťova impéria byl i Bojnický zámek.

Soud Baťu označil za kolaboranta

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. V minulých letech české i slovenské soudy Baťovo jméno očistily.

V České republice se pět Baťových potomků domáhá od loňského roku náhrady škody za 56 milionů korun. V jiném sporu o náhradu za znárodněný majetek předloni neuspěla jedna z dědiček, Brazilka Dolores Liljana Bata Arambasic.

ČR nikdy nevyplatila za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu, ačkoli ji předpokládaly takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byl znárodněn Baťův majetek v bývalém Československu.