Baumgartnerova kabina zavěšená pod balonem se vydala na cestu v 17:30 SELČ. Pokus tak začal se zpožděním tři a půl hodiny, protože dříve silný vítr neumožňoval naplnit balon heliem. Po dvou a půl hodinách se Rakušan ocitl v rekordní výšce 39.000 metrů, tedy o 2500 metrů výše, než odborníci plánovali.

Když balon přestal stoupat, Baumgartner vyrovnal tlak v kabině s vnějším prostředím a krátce po 20:00 SELČ vyskočil. Zhruba po 40 vteřinách dosáhl maximální rychlosti, poté ho začal zpomalovat hustší vzduch v nižších vrstvách atmosféry. Po čtyřech minutách a devatenácti sekundách volného pádu Rakušan otevřel padák a ve 20:16 SELČ v pořádku přistál v Novém Mexiku.

Baumgartner dnes překonal tři rekordy. Kromě nejvyšší rychlosti dosažené volným pádem vytvořil také nový rekord ve výšce dosažené v balonu a ve výšce, ze které člověk seskočil.

Baumgartner ale otevřel padák dříve, než se očekávalo, a proto oproti očekávání nevytvořil čtvrtý rekord – v délce volného pádu. Nadále tak platí výkon Joea Kittingera, který v roce 1960 letěl volným pádem čtyři minuty a 36 vteřin. Kittinger, jenž dosud držel také rekordy v dosažené rychlosti a v nejvyšší výšce, ze které člověk vyskočil, při nynějším experimentu působil jako Baumgartnerův poradce.

Třiačtyřicetiletý rakouský parašutista se na dnešní výkon připravoval pět let. Letos absolvoval dva zkušební skoky z 21.800 metrů a 29.610 metrů. Rekordnímu seskoku ale dlouho bránilo počasí, naposledy v úterý musel kvůli němu Baumgartner svůj pokus zrušit.

Rozpočet projektu organizátoři nezveřejnili. Podle médií ale náklady dosáhly asi 50 milionů eur (1,25 miliardy korun).

Bývalý příslušník rakouské armády Baumgartner se riskantními kousky proslavil již několikrát. V roce 2003 například s pomocí speciálního karbonového křídla přeletěl kanál La Manche. Skákal i z mrakodrapů v Malajsii, na Tchaj-wanu nebo ze sochy Krista v Riu de Janeiro. Před dnešním rekordem se ale nechal slyšet, že skok ze stratosféry je jeho posledním seskokem.