Kvasnice, které byly před 500 lety ještě neznámé, takzvaný Reinheitsgebot nezmiňuje, ale jejich používání se od počátku 20. století připouští. Před zavedením zákona o čistotě piva se přitom do hořkého moku přidávaly často svérázné přísady – od blínu a rulíku kvůli omamným účinkům až po rašelinu a hobliny pro vylepšení barvy. I když je zmíněná norma pro mnohé bavorské pivovary zdrojem velké hrdosti, zejména menší výrobci si stěžují, že rigidní zákon jim brání experimentovat s kořeněnými či ovocnými speciály. I proto se při sobotním výročí konalo několik protestních akcí, které požadovaly jeho zrušení. V Bavorsku se ale dnes toleruje i vaření pšeničného piva a podle expertů nesplňuje původní normu z roku 1516 vlastně žádné dnešní pivo.

Paradoxně nejblíž k němu má prý belgické pivo Cantillon Iris, tvrdí někdejší viceprezident Evropského sdružení pivních spotřebitelů Laurent Mousson. I tam se se ale přidává malé množství cukru.