V převážně katolickém Bavorsku je již povinné umisťování křížů ve veřejných školách a v soudních síních. Přesto však nařízení, které vstoupí v platnost 1. června a nebude se týkat budov obecních a spolkových úřadů, vyvolalo ostré reakce ze strany opozice i veřejnosti. Vládnoucí Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) se podle opozice takto pouze snaží získat politické body před říjnovými volbami.
"Kříž je základním symbolem naší bavorské identity a životní cesty," brání se kritice ve svém prohlášení Marcus Söder. "Jsou to základní hodnoty jako charita, lidská důstojnost a tolerance."
Současně odmítl, že by opatření porušilo ústavní pravidlo o náboženské neutralitě. Na Twitteru pak zveřejnil fotografii, na které umisťuje kříž ve vstupní hale úřadu bavorské vlády.
Jedná se přitom o stejný kříž, který až do roku 2008 visel v zasedacím sále bavorské vlády. Vzhledem k tomu, že vyřezávaný dřevěný kříž daroval bavorské vládě někdejší mnichovský kardinál Friedrich Wetter, který ho také posvětil, argumenty, že se nejedná o náboženský symbol zřejmě neobstojí.
Boj o voliče AfD
Bavorsko je jedním z nejbohatších německých států a daří se mu zvládat příliv migrantů lépe než jiným oblastem. Přesto však zde v loňských spolkových volbách získala pravicová populistická Alternativa pro Německo (AfD), která sází na protimuslimské nálady, o 12 procent více hlasů.
CSU, která bez přerušení vládne Bavorsku již více než 50 let, se obává, že by mohla Alternativa pro Německo v říjnových lokálních volbách ještě posílit, a proto stále častěji přebírá její slovník.
Strana se mimo jiné distancovala od rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové, předsedkyně sesterské Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU), která během migrantské krize v létě 2015 pozvala uprchlíky do Německa.
Šéf CSU, bývalý bavorský premiér a současný spolkový ministr vnitra Horst Seehofer vyvolal pozdvižení, když při svém nástupu do úřadu prohlásil, že islám do Německa nepatří. V jednom ze svých nedávných prohlášeních také uvedl, že by podpořil zákaz nošení šátků školačkami.