Hned v prvních hodinách konfliktu se na sociálních sítích objevilo několik videí, jež měla údajně zachycovat ruské letectvo operující na Ukrajinou. Jenže nezachycovala.

Jiný letoun, jiné místo, jiná událost

Lidé poměrně hodně sdíleli například krátký klip ukazující stíhačku, jež prolétávala nad městskou oblastí, doplněný popiskem naznačujícím, že jde o záběry ze současného vojenského vpádu. Bližší prozkoumání záběrů však podle BBC odhalilo, že jde ve skutečnosti o americký stíhací letoun F-16 Fighting Falcon, který nebyl ani v Rusku, ani na Ukrajině nikdy v provozu.

Další klip ukazoval formaci stíhaček a bombardérů prolétávajících nad městem za zvuku poplašných sirén ohlašujících nálet. Ve skutečnosti šlo o cvičný let v rámci příprav na vojenskou přehlídku v roce 2020. Kvílení sirén bylo do videa dodáno dodatečně a přehráno přes původní zvuk.

Ukrajinští vojáci hlídkující na kontrolním stanovišti u linie dotyku s proruskými separatisty
Stát Ukrajina prý neexistuje kvůli neuznání hranic. Osm let stará lež opět ožila

Jiné video zase ukazovalo seskok velkého počtu výsadkářů a doprovodný komentář tvrdil, že jde o vysazení ruských parašutistů poblíž ukrajinského města Charkov. Na Twitteru dosáhlo stovek tisíc zhlédnutí. Stejné video se však objevilo na ruskojazyčném internetu poprvé už v roce 2016, takže ať bylo odkudkoli, nepocházelo ze současného konfliktu.

Čtvrtý klip, hojně sdílený na Twitteru i na Youtube, zachycoval padající letoun, jehož záběry provázelo tvrzení, že jde o sestřelení ruského letadla nad Ukrajinou. „Tyto záběry jsou ve skutečnosti z Libye a jsou staré více než 10 let. Novináři BBC je již z minulosti znají. Jde o libyjské vládní letadlo sestřelené rebely nad Benghází v roce 2011. Ve videu je dokonce slyšet hlasy, které to v arabštině oslavují,“ uvedli novináři BBC Alistair Coleman a Shayan Sardarizadeh, zabývající se ověřováním faktů.

Některé záběry neukazují vůbec bojové operace

Dokonce i bývalý ukrajinský velvyslanec v USA Volodymyr Jelčenko sdílel na svém twitterovém účtu záběr exploze za bytovými domy města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny.

Ten záběr v Mariupolu podle BBC opravdu vznikl, jenže ne teď. Již 29. ledna se totiž jeho verze objevila na sociální síti TikTok, kam byl nahrán na účet, který pravidelně zveřejňuje fotografie a videa nejrůznějších explozí. Tehdejší popisek v ruštině uváděl, že jde o následek úderu blesku do elektrárny. Na záběru bylo navíc patrné zelené olistění stromů, které zimnímu období příliš neodpovídá, takže pochází pravděpodobně z dřívější doby.

Záchranáři dokončují likvidaci požáru trosek obytného domu v Kyjevě, který zasáhla s největší pravděpodobností část sestřelené rakety
POSTUP BOJŮ: Ruská armáda je u Kyjeva. Obě strany se chtějí sejít k rozhovorům

Někteří uživatelé sociálních sítí také sdíleli fotografii, na níž nějací muži vztyčují ruskou vlajku, a popisek uváděl, že jde o ruské vojáky vztyčující ruský prapor na obecní budově v Charkově. Opět šlo o zavádějící informaci. Rusové sice tuto vlajku v Charkově skutečně vztyčili, ale už v roce 2014, a z téže doby pocházel i snímek. BBC to zjistila pomocí nástroje pro zpětné vyhledávání obrázků. 

Snadno odhalitelným falzifikátem pak byl mediálně proslavený snímek hořícího skladu nebezpečného materiálu v bejrútském přístavu, který explodoval v srpnu 2020 - nyní jej na Twitteru provázel popisek v čínském jazyce, sdělující, že „Putin Veliký zaútočil na Ukrajinu“.

Pravda, nebo fikce?

„Překotný vývoj událostí v prudkém pohybu s sebou vždy nese to, že se na sociálních sítích nevyhnutelně objeví i zavádějící fotodokumentace a videozáběry. Snadno se šíří, často ji sdílejí lidé, kteří věří, že snímky jsou pravé. Když si uživatelé sociálních sítí před kliknutím na ikonku sdílet několik vteřin rozmyslí, zda to, co vidí, vypadá opravdu reálně a zda to skutečně pochází z důvěryhodného zdroje, mohou šíření dezinformací omezit,“ apeluje BBC.

Zdroj: DeníkVětšina tiskových agentur a zpravodajských organizací podle ní vynakládá velké úsilí na to, aby před použitím záběrů ve svých zprávách ověřila jejich pravost. Překontrolování snímků u více důvěryhodných zdrojů by tedy mohlo pomoci zabránit tomu, aby se široce sdílely ty falešné.