"Rád bych vyjádřil své hluboké politování nad minulými ranami, jejichž bolest nyní ožívá kvůli diskriminaci, která je stále přítomna v našich společnostech," uvedl v dopise belgický král.

Dnešní Konžská demokratická republika byla v letech 1885 až 1908 jako takzvaný Svobodný konžský stát prakticky soukromým majetkem belgického krále Leopolda II.

Jeho zástupci, především z řad armády, terorizovali místní obyvatele, jejichž otrockou práci využívali především na kaučukových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.

Kvůli brutální vládě byl Leopold II. v roce 1908 donucen přenechat Kongo belgickému státu. Nezávislost získala středoafrická země až 30. června 1960.

Kruté činy

"V době Svobodného konžského státu byly spáchány násilné a kruté činy, které stále zatěžují naši kolektivní paměť," uvedl v dopise konžskému prezidentovi král Philippe, který usedl na belgický trůn v roce 2013. Zároveň přiznal, že Konžané trpěli a snášeli ponižování i v letech 1908 až 1960, kdy už země nebyla přímo v rukou krále, ale byla kolonií belgického státu.

Král v dopise slíbil, že bude bojovat proti "všem formám rasismu", bude se snažit o upřímný dialog o historických otázkách i o to, aby se Belgie se svou minulostí vyrovnala.

Debatu o rasismu a koloniální minulosti vyvolala v Belgii smrt amerického černocha George Floyda při květnovém policejním zákroku v Minneapolis. V Belgii aktivisté od té doby poškodily řadu pomníků krále Leopolda II., například v Antverpách se ji místní úřady následně rozhodly odstranit. Ještě dnes by měla zmizet Leopoldova busta také z podstavce v Gentu. Červenou barvou kdosi v polovině června polil i sochu krále Badouina I., za jehož vlády Kongo získalo před 60 lety nezávislost.