Podle agentury DPA o tom v noci na pondělí rozhodlo šest koaličních stran připravujících novou belgickou vládu, které tak potvrdily rámcový zákon přijatý v roce 2003.

Belgie má v současnosti sedm jaderných energobloků, které chce vyřazovat z provozu postupně. V roce 2015 by měly být odstaveny první tři reaktory; pokud však bude na trhu nedostatek elektřiny, zůstanou v provozu déle. Nová vláda má po svém vzniku ještě upřesnit konkrétní části programu a v nejbližších měsících vypracovat výhled energetického zajištění země.

Koalice nynějším usnesením potvrdila zákon z roku 2003, který předpokládal postupný odchod od jádra mezi roky 2015 a 2025. Později byl tento zákon ale zpochybněn s poukazem na nejistotu v zásobování elektřinou, která by tím mohla vzniknout.

Stále jednají o vytvoření vlády

V polovině tohoto měsíce, tedy více než 16 měsíců po parlamentních volbách, zahájily strany s dostatečnou většinou konkrétní jednání o vytvoření ústřední vlády vedené designovaným premiérem Eliem Di Rupem. Podmínkou vzniku kabinetu je ale reforma státu, která by upravila dlouhodobě nevraživé vztahy mezi Vlámy a Valony. Bohatší a lidnatější Vlámsko odmítá „sponzorovat“ chudší Valonsko. To se zase obává, že by prodělalo na takové změně pravomocí regionů, která by uspokojila Vlámy. Hloubka krize občas vyvolává pochyby o udržitelnosti jednoty Belgie.

Reformy musí ještě schválit belgický parlament, jemuž Di Rupo návrh reformy předloží v úterý. Očekává se ale, že vlámští separatisté z Nové vlámské aliance budou v parlamentu klást reformě odpor.

Zatím Belgii stále řídí dosluhující kabinet křesťanskodemo­kratického premiéra Yvesa Leterma.