Navzdory často brutálním policejním zákrokům přívrženci opozice již 80 dnů protestují proti zfalšování srpnových prezidentských voleb a žádají Lukašenkovo odstoupení, propuštění politických vězňů a uspořádání nových voleb. Sám Lukašenko dnes obvinil protestní hnutí z "radikalizace" a "terorismu".

"Dalším stádiem je radikalizace. Už se odehrává. Rozpoutali proti nám již ne informační, ale teroristickou válku. S tím musíme skoncovat," prohlásil Lukašenko podle agentury Interfax. Šestašedesátiletý vůdce, často označovaný za "posledního diktátora v Evropě", obvinil demonstranty, že překročili přípustnou mez, když podle něj úmyslně poškozovali železniční zařízení, čímž mohli způsobit "katastrofu se smrtí moha lidí".

Činy zločineckých skupin 

Podle něj to byly činy "organizovaných zločineckých skupin s příznaky terorismu". "Začínáme čelit teroristickým hrozbám," prohlásil Lukašenko s tím, že úřady musí reagovat.

Současně tvrdil, že opozici se k ultimátům a stávkám nikoho nepodařilo přemluvit - ani dělníky, ani studenty, ani lékaře, ani učitele či státní úředníky. "Teď je chvíle, kdy si každý musí v životě vybrat cestu, po které se vydá. Ať si vyberou, kde a jak chtějí žít," dodal.

Lukašenkovi odpůrci vždy zdůrazňují pokojnou povahu protestů, připomněla agentura DPA. Agentura AP zase informovala o výzvě zvláštní zpravodajky OSN Anais Marinové běloruským úřadům, aby přestaly utlačovat vlastní lid. Během srpna a září totiž zadržely při protestech přinejmenším 20 tisíc  lidí a stovky z nich byly ve vazbě zbity, zastrašovány i mučeny.

S ultimátem Lukašenkovi, aby do neděle odstoupil, anebo v zemi od pondělka vypukne generální stávka, přišla opoziční kandidátka v prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská, která po volbách musela opustit Bělorusko.