Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru a představuje nebezpečí přesahující hranice jedné země. 

"Dnešní ochrana Běloruska není nic míň než ochrana našeho prostoru Svazového státu, a příklad pro ostatní," vysvětlil prezident. Naráží tak na smlouvou o takzvaném Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.

O nutnosti ochránit spojenectví obou zemí pak Lukašenko mluvil i s Putinem. "Tyto problémy by neměly zneužívat destruktivní síly k tomu, aby poškodily oboustranně prospěšnou spolupráci mezi oběma zeměmi v rámci Svazového státu," uvedl v prohlášení po telefonátu prezidentů Kreml.

Lukašenko už dříve vyjádřil obavy, že se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře "barevné revoluce". Aktivita těchto protestních hnutí v minulosti vedla k pádu autoritářských nebo promoskevských vlád v některých postsovětských státech, například v Gruzii nebo na Ukrajině.

"Nemusí nás ukolébávat výroky o pokojných akcích a demonstracích. Vidíme, co za tím je (…) Navíc jsme četli manuály barevných revolucí," zdůraznil Lukašenko nebezpečí, které podle něj probíhající protesty představují. Podle hlavy státu ale většina účastníků demonstrací nerozumí tomu, co se v Bělorusku právě děje. "Tomu rozumí ti, kdo to koordinují a řídí," sdělil Lukašenko. Organizátoři akcí navíc podle něho šíří nepravdivé zprávy.

Lukašenko už v pátek řekl, že do Běloruska v souvislosti s demonstracemi přijeli lidé z Polska, Nizozemska a Ukrajiny, jakož i od ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. To podle agentury TASS běloruský prezident hodnotí jako začátek zmíněné agrese.

Dnes se Lukašenko dotkl řady dalších témat. Mimo jiné uvedl, že nová vláda je po prezidentských volbách z 9. srpna již téměř zformována.

Tisíce lidí v ulicích Minsku vzdaly hold mrtvému demonstrantovi

Tisíce lidí se dnes v běloruské metropoli Minsku přišly rozloučit s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím. Další lidé se začínají shromažďovat na náměstí Nezávislosti, kde je plánován další protest proti falšování výsledků prezidentských voleb z 9. srpna. Podle agentury TASS v ulicích zatím nejsou vidět příslušníci speciálních sil ani jiných ozbrojených složek.

Mnoho shromážděných lidí drží v rukou historickou bílo-červenou vlajku nebo květiny, další mají ručně nadepsané transparenty. Na místě nejsou jen obyvatelé Minsku, ale i dalších běloruských měst.

Úřady tvrdí, že Tarajkouski zemřel, když mu vybuchlo v ruce blíže neurčené zařízení, jež chtěl hodit na vládní ozbrojence. O skutečné příčině smrti ale panují pochybnosti. Ruský opoziční server Novaja gazeta píše, že podle očitých svědků muž žádnou výbušninu v rukách nedržel, a podle úmrtního listu zemřel kvůli otevřené ráně na hrudi. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo. Ani partnerka zemřelého oficiální verzi nevěří. Ta dnes reportérům agentury AP tlumočila své přesvědčení o tom, že Tarajkouského zastřelila policie.

Protesty v Bělorusku vypukly v neděli nedlouho po oznámení odhadů výsledků prezidentských voleb, podle kterých opět drtivě zvítězil dlouholetý prezident Alexandr Lukašenko. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle oficiálních výsledků získala jen 10,1 procent hlasů, prohlásila, že se považuje za skutečnou vítězku voleb.

Proti demonstrantům tvrdě zasáhly silové struktury. Nejméně dva lidé v souvislosti se zásahy zemřeli a přibližně 6700 dalších lidí bylo zatčeno. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky.

Štáb Cichanouské, která nedlouho po vyhlášení předběžných výsledků na nátlak úřadů odcestovala do Litvy, začíná organizovat koordinační radu, jejíž cílem bude umožnit předání moci v zemi. Agentuře TASS to potvrdil právník štábu Maxim Znak

"Začali jsme přijímat přihlášky, do rady bychom chtěli získat nejváženější Bělorusy," upřesnil právník. Iniciátoři rady o tomto víkendu plánují obdržené návrhy zpracovat a v pondělí přijmout společné rozhodnutí. Podle Znaka si rada neklade politické cíle. "Bavíme se jen o vytvoření bezpečných podmínek pro předání moci," upřesnil právník.