"V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho," zdůraznil prezident podle státní agentury Belta. "Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit," prohlásil.

Lukašenko na závěr porady nařídil pohraničníkům zesílit ochranu státní hranice, aby do Běloruska nemohli proniknout z jiných zemích žoldnéři, zbraně, munice či peníze na financování nepokojů; většina demonstrantů je podle něj placená. Ministerstvo obrany má prioritně sledovat "přesuny vojsk NATO na území Polska a Litvy".

Charles Michel během videosummitu EU
Lukašenkovi chybí legitimita. EU neuznává výsledek běloruských voleb

Ministerstvu vnitra pak uložil skoncovat s nepořádky v zemi a zejména v Minsku, jakož i uchránit pracovní kolektivy "před ulicí". Stávkující podle něj nemají dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání.

V Bělorusku druhým týdnem pokračují demonstrace, jejichž účastníci považují Lukašenkovo šesté vítězství v prezidentských volbách za zfalšované a žádají jeho rezignaci. Lukašenko obvinil v úterý opozici, že se prostřednictvím chystané koordinační rady chce chopit moci, členy rady označil za "otevřené nacisty" a hrozil "zchladit horké hlavy".

Ve slepé uličce 

Situace v Bělorusku se zdá být ve slepé uličce: Lukašenkovi odpůrci pokračují v pouličních protestech a stávkách, ale jejich účinnost budí čím dál větší pochyby. Východiskem z krize by mohla být jednání, avšak Lukašenko debatovat s odpůrci nehodlá, ani nejeví ochotu vyslyšet mezinárodní hráče, poznamenal ruský list Kommersant.

Policejní blokáda v Minsku
Třetí oběť protestů. V Bělorusku zemřel demonstrant, postřelila ho policie

Roli prostředníka by podle něj mohl sehrát ruský prezident Vladimir Putin, který v úterý jednal s německou kancléřkou, francouzským prezidentem a předsedou Evropské rady a předal jejich stanoviska Lukašenkovi.