Politický útlak a pronásledování, represe, zfalšovaná trestní řízení, zmanipulované soudní procesy. V tom všem dnes žijí Bělorusové, kteří se rozhodli vystoupit a protestovat proti výsledkům posledních prezidentských voleb. Přestože jsou dobrovolní advokáti schopni zdokladovat přestupky, zločiny a protiprávní postupy ze strany režimních orgánů, málokdy si stane, že je jejich mandant-demonstrant zproštěn všech obvinění.

Jak informoval polský deník Gazeta Wyborcza, z údajů poskytnutých v únoru běloruským nejvyšším soudem vyplývá, že pouze 0,3 procenta trestných kauz spojených s demonstracemi skončilo osvobozujícím verdiktem. Navíc stále častěji právníci, kteří obhajují opoziční aktivisty, přicházejí o své licence.

Nejdříve byli zavíráni známí členové opozice, jako jsou například Serhej Tichanovskyj, známý bloger a kritik běloruské vlády, nebo Viktor Babaryka, bankéř a největší potenciální konkurent Alexandra Lukašenka. Oba jsou již od jara za mřížemi. Ve vězení Volodarka je od září – po nezdařeném pokusu o deportaci – disidentka Maryja Kalesnikavova. Minulý týden byl již její čtvrtý právník zbaven advokátské licence. Politička poté vyslala do celého světa prosbu o podporu a solidaritu s běloruskými advokáty. „Režim mě chce odepřít právo na právní zastoupení,“ napsala z vězení.

Represe dopadají i na běžné občany. Stále častěji, jak píše Wyborcza, do klecí pro velmi nebezpečné zločince v soudních síních míří lékaři, právníci, novináři, zdravotní sestry, studenti a dokonce i nezletilí. Sdružení Ochrany základních práv člověka Wiasna podrobně popisuje ve svých zprávách, že proti obviněným velmi nezřídka svědčí pouze anonymní důstojníci OMON – zásahových jednotek policie - v kuklách. Pokud si policista není schopen vybavit jméno obviněného, podrobnosti zadržení nebo dokonce jeho údajný trestný čin, soud podle Wiasny až příliš často „nevidí důvod pro položení doplňujících otázek“.

Dušení igelitovým pytlíkem

Podnikatel Viktor Boruško dostal pět let v trestném táboře se zostřeným režimem. Soud ho uznal vinným, že způsobil těžká zranění jednomu z příslušníků OMON. Jen na vysvětlenou, příslušníci OMON jsou ti, kteří od počátku protestů brutálně rozhánějí běloruské demonstrace, a trestné tábory jsou běloruskými nezávislými novináři přirovnávány k nacistickým koncentrákům či ruským gulagům.

Muž byl zadržen loni v říjnu. Z jeho výpovědí u soudu vyplynulo, že policisté ho v antonu označili červenou barvou a po převozu na služebnu mučili. Boruško měl být dušen igelitovým pytlíkem, bitý, kopaný, mnohokrát udeřený policejní tonfou. Kvůli zraněním musel být převezen na JIP, kde strávil dvanáct dní, poté byl poslán do vazby. Poškozený omonovec vinil podnikatele z útoku na úřední osobu a Boruška poznal „podle jeho očí.“ Soud k výpovědi Boruška nepřihlédl.

Za pokus o záchranu rok a půl za mřízemi

Minulé úterý soud poslal do vězení 22letou sestřičku Julii Kaševerovou z Vitebsku. Dívka třikrát udeřila do dveří policejního auta, do něhož byl násilně vtažen jeden z protestujících, který ležel chvíli před tím bez hnutí na zemi. „Chtěla jsem zjistit, jestli je při vědomí, jestli dýchá. Několikrát jsem se pokoušela k němu dostat. Byla bych schopná zjistit, zda potřebuje lékařskou pomoc, zda je raněný. Cítila jsem zlost a bezmoc, že tomu muži nemůžu pomoci. Svoje emoce jsem si pak vylila na policejním autě,“ vyprávěla u soudu dívka. Prokurátor pro ni požadoval šest let vězení, dostala 1,5 roku.

V ten samý den byl odsouzen za udeření dlaní do policejního auta a ukázání prostředníku policistovi na čtyři roky vězení 33letý Aleksandr Děrkač z Minsku. V protokolu, který poskytla Wiasna, se lze dočíst: „Zúčastnil se nelegálního shromáždění. Tleskal, vykřikoval hesla, zastavil policejní vozidlo a udeřil do něj otevřenou dlaní. Nevybíravým způsobem dotíral na milicionáře a ukázal mu prostředníček.“ Děrkač na doporučení soudu musel vyplatit poškozenému policistovi 700 běloruských rublů (cca 6000 Kč) jako odškodnění za způsobenou újmu. 

Tři a půl roku trestného tábora se zostřeným režimem dostal nyní po roce vazby Vadim Guzman, který byl jedním z účastníků úplně prvního protestu proti výsledkům voleb. Muž se měl zúčastnit nepovoleného demonstrace, tleskat a vykřikovat hesla a navíc i hrozit policistům. Čtyři roky se zostřeným režimem stráví ve věznici 29letý Aleksandr Nurdinov, který během protestů 9. a 10. srpna vrhal na policisty květiny. Podle soudu házení květin znamená automatickou účast v masových nepokojích.

Ve vězení končí i děti

Do vězení a různých diagnostických a resocializačních ústavů se v Bělorusku dostaly i děti. Na počátku února poslal soud 15letého blogera publikujícího na komunikátoru Telegram informace o protestech a policistech na dva roky do uzavřeného resocializačního ústavu. Chlapec sdílel na svém kanále zprávy od jiných blogerů a ze sociálních sítí. Stejný výrok uslyšel i 17letý Vitalij Prochorov obviněný z hození kamenem na policejní auto. Mladík se nepřiznal, soud nezohlednil jeho tvrzení, že ho policisté na služebně zbili.

Tři roky ztráty svobody si ve vězení odžije 18letý Ivan Krasovskyj. Poprvé byl zadržený omonovci během prvních protestů. Známý je svým srpnovým rozhovorem, kde popsal, jak se policisté chovali. „Bili nás, nevím čím. Ležel jsem tváří k zemi se spoutanými rukami. Furt nás bili. Myslím, že nejenom obušky, že v jednu chvíli i řetězem. Proč jsem na vozíku? Nemohu chodit. Mám poškozenou páteř a ledviny,“ uvedl v rozhovoru pro Wyborczu. I přes zranění se Ivan účastnil dalších protivládních demonstrací. Jezdil na ně na vozíku. V říjnu ho OMON opět zatkl. Tentokrát byl obviněn z organizace masových nepokojů. Minulý pátek ho soud uznal vinným.

Do vězení se ale v Bělorusku dostanou i ti, kteří se rozhodli, že už v zemi žít dále nechtějí a emigrovali. V lednu byl takto zadržen 30letý Arťom Savčuk, který přijel do Běloruska z Polska na svatbu svého přítele. Odsouzen byl na čtyři roky vězení za podíl na nepokojích a „vytlačení vozíků na parkoviště supermarketu“ nedaleko konání protestu. Muž se odmítl přiznat, protest prý jen sledoval. Podle Savčukova právníka i bezpečnostní kamery dokazují, že jeho klient pouze pomáhal tlačit vozík starším lidem.

I z výše uvedených důvodů mnohaměsíční demonstrace proti režimu neuspěly. Pravidelných víkendových akcí se nyní účastní již jen hrstky lidí.  Lukašenko sice slíbil novou ústavu, ale také uvedl, že odejde „až někdy v budoucnu“. Opozice na jaro chystá nové protesty, pozorovatelé nepředpokládají, že budou tak velké jako na podzim. Bělorusové proti Lukašenkovi protestují už od  srpnových voleb, po kterých se dosavadní prezident prohlásil za vítěze. Opozice je přesvědčená, že vyhrála Svjatlana Cichanouská.