Kalesnikavovou v pondělí zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a v noci na úterý se ji pokusili s použitím násilí dostat ven ze země, přes hranici do Ukrajiny. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena.

Podle advokátky je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice Kalesnikavová podezřelá z trestného činu "veřejné vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku". Vyšetřovací výbor přitom potvrdil, že je ve vazbě, stejně jako Maksim Znak, další člen vedení rady, kterého maskovaní pracovníci bezpečnosti zatkli ve středu.

Má na těle modřiny

Kazaková po návštěvě ve věznici uvedla, že její mandantka se cítí dobře a má dobrou náladu. Nicméně po násilné snaze natlačit ji do auta a udržet ji v něm má na těle modřiny a bolí ji ruce.

Štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, jehož členkou Kalesnikavová je, sdělil, že Kalesnikavová svou situaci považuje za únos a hodlá podat trestní oznámení. "Maryja se střetla s hrozbami fyzickou likvidací, které vzhledem k tomu, že byla v budově GUBOPiK (Hlavní správa pro boj s organizovaným zločinem a korupcí), nemohla vnímat jinak než jako reálné," citoval Tut.by informaci, kterou advokátka poskytla štábu.

Po nuceném úterním odjezdu opozičníků Antona Radňankoua a Ivana Kraucoua na Ukrajinu, zadržení Kalesnikavové, která s nimi odmítla odjet, a zadržení Maksima Znaka je nyní posledním členem koordinační rady, který je na svobodě a v Bělorusku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Vzhledem ke svému věku se ale spisovatelka do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Petříček se sešel se zástupcem běloruské opozice Latuškem

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na dnešním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v dnešní tiskové zprávě. Latuška ministr též seznámil s rozhodnutím české vlády o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku. Schůzky se zúčastnil také předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD).

V Bělorusku už týdny přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů. Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný.

"Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností," uvedl Petříček. Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. Petříček dnes Latuška též ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech.

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

"Se znepokojením sledujeme zatýkání a deportace členů vedení koordinační rady. Oceňuji proto statečný krok našeho velvyslance v Bělorusku, který včera (ve středu) s několika kolegy z EU vyjádřil podporu právě paní Alexijevičové přímo v jejím bytě," poznamenal Petříček. Na znamení solidarity s Alexijevičovou podle Reuters přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska.

Lukašenko vyzývá justici k tvrdšímu postupu proti protestům

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který doma i v zahraničí čelí silnému podezření, že srpnové volby hlavy státu vyhrál podvodem, opět odmítl vyslyšet výzvy, aby odstoupil. Při uvedení do úřadu nového generálního prokurátora také vyzval prokuraturu, aby proti organizátorům i účastníkům pokračujících protestů v zemi postupovala důraznějším způsobem.

"Chci vám něco chlapsky říci, aby to bylo zcela jasné. Často mi vyčítají, že se nechci vzdát moci. Správně mi to vyčítají. Lid mě nezvolil, abych to udělal. Moc se nedává kvůli tomu, abych ji vzal, zahodil a vzdal se jí," prohlásil podle agentury BelTA mimo jiné Lukašenko.

"A všechny ty koordinační rady, další organizace… Jak ústavní soud, tak generální prokurátor svého času tyto koordinační rady (z právního hlediska) zhodnotily. Vy musíte nejen právně hodnotit jednání organizátorů a agitátorů, ale také přijmout důraznější, ostřejší prokurátorská opatření v reakci na takové jednání," řekl dále Lukašenko.

Zlobil se přitom, že prokuratura podle jeho názoru doposud nevyvíjí "takovou aktivitu, která by odpovídala nynějšímu období".

Nový šéf běloruské prokuratury Andrej Šved v odpovědi slíbil, že prokuratura "s narušiteli veřejného pořádku" odteď zatočí. "Prokurátoři zde musí říct důrazné slovo. Na našich ulicích musí být zajištěny bezpečnost a pořádek. Jakýkoli projev násilí, extremismu nebo narušení veřejného pořádku musí být potlačeny hned v zárodku," citovala jej BelTA.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady jasným vítězem prohlásily Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale tyto výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Masové demonstrace, jejichž účastníci požadují demisi Lukašenka a nové prezidentské volby, pokračují přes rozsáhlé zatýkání protestujících a velmi tvrdý postup pořádkových sil. Režim se také snaží umlčet vedoucí představitele opozice buď uvězněním, nebo vynuceným opuštěním země.