Poslední členku vedení koordinační rady opozice Světlanu Alexijevičovou chrání před zatčením v jejím bytě velvyslanci z nejméně sedmi zemí EU, včetně Česka a Slovenska. Cichanouská po jednání s polským premiérem prohlásila, že Lukašenko ztratil legitimitu a Bělorusku pomohou jedině nové a spravedlivé volby.

Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski serveru Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti koordinační radě "kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnost" Běloruska.

Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská
V Bělorusku pokračují protesty. Vůdkyně opozice Chichanouská jedná v Polsku

Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová jsou poslední členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku. Podle Znaka se 72letá Alexijevičová vzhledem ke svému věku do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Na webu běloruského PEN klubu se nicméně dnes objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat. "Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice - to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí na ulici každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid," zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.

Drama na hranicích

Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci. Režim prezidenta Lukašenka v tom vidí reálnou hrozbu a snaží se členů vedení rady zbavit zatčením, nebo vypuzením ze země.

Tři členové prezidia rady - Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou - byli podobným způsobem jako dnes Znak zadrženi maskovanými lidmi v pondělí. Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici ve snaze přimět ji opustit Bělorusko. Kalesnikavová to odmítala. Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, jimž měli všichni tři přejet hranici do Ukrajiny. Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a když vyrazila zpět, byla zadržena. Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.

Protesty v běloruském Minsku proti výsledku voleb.
Nové represe. V ulicích Minsku řádí „hnědí mužíci“

Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné podle agentury TASS prohlásil, že nedošlo k "žádné destabilizaci" situace v zemi a že by vůbec k ničemu nedošlo, "kdyby nebyl vnější faktor" v podobě snah řídit protesty z ciziny. O to se podle Lukašenka pokoušejí Američané přes sociální sítě z centra u Varšavy. Druhé centrum podle Lukašenka představuje Česko a k tomu se přidává ještě Litva a Ukrajina, které se také snaží ovlivnit situaci v Bělorusku.