Jak uvedla agentura Reuters, dva vedoucí členové koordinační rady byli dnes vyslýcháni v souvislosti s podezřením, že se rada pokouší o "uchvácení moci" od prezidenta Alexandra Lukašenka. Desítky stoupenců doprovodily Maksima Znaka a Sjarheje Dylevskiho k výslechu tak blízko, jak jim to dovolily policejní zátarasy.

Znak, který je právník, poté prohlásil, že se jednalo o "produktivní rozhovor", a že nevidí žádné důvody ke svému zatčení.

"Poskytli jsme jim vysvětlení a budeme nadále pokračovat v práci," řekl. Ani často tvrdé policejní zákroky nezastrašily protestující a opozice proti Lukašenkově vládě se rozšířila v podobě stávek do velkých státních továren, které byly dlouho pokládány za hlavní baštu Lukašenkovy podpory.

Evropská unie, která odmítla Lukašenkovo znovuzvolení, vyzvala běloruské vedení k dialogu s opozicí. "Očekáváme, že běloruské úřady zastaví trestní stíhání a namísto toho zahájí dialog s cílem najít poklidné řešení nynější krize," řekla Nabila Massraliová, mluvčí EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Předseda Evropské rady Charles Michel dodal, že cílem EU je zastavit násilí proti běloruským protestujícím a dalším občanům a zajistit, že tato bývalá sovětská republika nesklouzne do ekonomického nebo vojenského chaosu.

Blízký spojenec Moskvy

Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy, a nynější krize je zkouškou pro Kreml, který se musí rozhodnout, zda podrží Lukašenka, anebo se pokusí zosnovat předání moci jinému vůdci, napsal Reuters. Napětí v Bělorusku je ovšem problémem i pro západní země. Bělorusko sousedí s Polskem, Litvou a Lotyšskem, které představují hranici NATO.

Evropští oficiální činitelé se ovšem snaží zabránit opakování nepokojů, které před šesti lety zachvátily Ukrajinu. Při nich lidové povstání svrhlo proruského vůdce, což vyvolalo vojenský zásah Moskvy a začátek nejkrvavějšího současného konfliktu v Evropě.

"Bělorusko není Ukrajina. Místní lidé neusilují o těsnější vztahy s EU," řekl agentuře Reuters představitel EU, který si nepřál být jmenován. Unie se podle jeho slov snaží povzbudit běloruské úřady, aby vyjednávaly s opozicí, a zároveň aby se "nezměnila geopolitická rovnováha Běloruska mezi EU a Ruskem".

Cichanouská vyzvala k dalším stávkám v továrnách

Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dnes v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi a prosadili tak nové prezidentské volby. O několik hodin později uspořádala ve Vilniusu tiskovou konferenci a zdůraznila, že běloruský lid si přeje nové hlasování, které bude svobodné a spravedlivé. Dodala, že doufá, že běloruské vedení toto volání vyslyší. "Běloruský lid nikdy nepřijme nynější vedení," řekla s ním, že se hodlá vrátit do vlasti co nejdříve, jakmile se bude cítit dostatečně v bezpečí.

Do Litvy se Cichanouská před několika dny uchýlila pod tlakem běloruských úřadů a právě z obav o svou bezpečnost.

Na dotaz týkající se sankcí proti běloruskému režimu, o nichž jedná Evropská unie, prohlásila, že všechny země by měly respektovat běloruskou svrchovanost. Dodala, že Rusko se s ní a jejím týmem nepokusilo spojit. Rusko opakovaně varovalo Západ, aby se do situace v Bělorusku nevměšoval.

Bělorusko čelí své největší politické krizi od rozpadu Sovětského svazu. Desetitisíce demonstrantů denně vyzývají k odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož údajné znovuzvolení ve volbách 9. srpna podle nich bylo zfalšované a neplatné. Za skutečnou vítězku voleb pokládají Cichanouskou, která ovšem podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů, zatímco Lukašenko podle ústřední volební komise vyhrál ziskem 80,1 procenta hlasů.