Oznámení ministra zahraničí přichází poté, co běloruské úřady začaly ve čtvrtek večer propouštět zadržené demonstranty z vazby. Podle agentury AP bylo zatím propuštěno asi 1000 lidí. Celkem bylo podle běloruských úřadů v průběhu protestů zatčeno zhruba 6700 osob.

Volby podle volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská však výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V reakci na výsledky voleb vyšly do ulic běloruských měst tisíce lidí, proti nimž tvrdě zasáhla policie. Nejméně dva demonstranti zemřeli a podle serveru BBC jich bylo na 6700 zatčeno.

"Všechny propustíme do 6:00 (5:00 SELČ)," sliboval Barsukov lidem, kteří před jednou z věznic v metropoli Minsku čekali na informace o svých blízkých, které policie zadržela. Zda se tak stalo, ale zatím stále není jasné. Barsukov zároveň tvrdil, že k žádným excesům při zacházení se zatčenými nedocházelo. "Se všemi jsem mluvil," prohlásil, než nasedl do auta a odjel.

Tvrdé zacházení se zadrženými

Na internetu se však množí obrázky i videa dokumentující tvrdé zacházení se zadrženými. Amnesty International uvedla, že řadu zadržených policisté ve vězení svlékli do naha, bili je a vyhrožovali jim znásilněním. "Propuštění vězni nám řekli, že se věznice proměnily v mučírny, kde musí protestující ležet na zemi v hlíně, zatímco je policisté kopou a mlátí je obušky," řekla Marie Struthersová, ředitelka organizace pro východní Evropu a střední Asii.

"Bilo mě deset omonovců (příslušníků speciálních zásahových sil OMON). Stále mě bili, ponižovali, vyhrožovali smrtí, stáhli mi kalhoty a řekli, že se na mně vystřídají," vypověděla na videozáznamu zveřejněném na webu Tut.by dívka propuštěná z věznice v Minsku. "Zacházeli se mnou jako se zvířetem… Hrozili, že dostanu deset let. Proč? Že jsem prý teroristka. Vůbec nic z toho, co říkali, jsem přitom neudělala," dodala.

O bití a špatném zacházení informovaly i další ženy. Jedna z nich portálu Tut.by řekla, že v celách se čtyřmi postelemi bylo 35 žen. "Mlátili se strašnou brutalitou. Všude byla krev," uvedla.

Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání v Bělorusku ve čtvrtek podle agentury AFP odsoudili také lidskoprávní experti OSN.

Předsedkyně Senátu Natalia Kočanovová již ve čtvrtek večer uvedla, že úřady propustí asi 1000 lidí pod podmínkou, že se už nebudou účastnit "nepovolených demonstrací". Rozhodnutí osvobodit všechny vězně je podle serveru BBC potvrzením názoru některých pozorovatelů, že se běloruské úřady snaží nasadit smířlivější tón poté, co tvrdý zásah policistů proti protestujícím vyvolal odpor veřejnosti a odsoudila ho řada světových zemí.

Ministři EU proberou možné sankce proti Lukašenkovu režimu  

Možné uvalení sankcí vůči režimu autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proberou dnes ministři zahraničí zemí Evropské unie. EU pohrozila Minsku sankcemi po nedělních prezidentských volbách, které podle ní nebyly svobodné ani spravedlivé. Zatímco některé státy v čele s Německem, které unii předsedá, vyzývají k tvrdšímu postupu, Maďarsko nabádá k opatrnosti a dialogu. K přijetí postihů je přitom potřeba jednohlasné rozhodnutí sedmadvacítky unijních zemí.

Vládní politici z Německa, Rakouska, Švédska či pobaltských států se tento týden veřejně vyjádřili pro zavedení sankcí v reakci na volby, které měly podle nich daleko k demokratickému hlasování. EU by podle úterního společného prohlášení mohla potrestat představitele režimu zodpovědné za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.

Podle diplomatických zdrojů citovaných médii je však nejisté, jak se k otázce sankcí postaví Maďarsko, které dalo najevo ochotu vést s Lukašenkem dialog. Očekává se, že ministři během neformální videokonference připraví podklady pro možné postihy, které by unijní země mohly schválit později během srpna.

Unie již v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.

Ministři na žádost Řecka proberou také situaci ve východním Středomoří, kde Turecko obnovilo průzkum těžby ropy a zemního plynu. Atény aktivitu tureckých lodí v oblasti mezi Krétou a Kyprem za zásah do vlastní suverenity a požadují podporu dalších unijních zemí, z nichž většina je zároveň tureckými partnery z NATO.