S Igorem se Deníku podařilo spojit prostřednictvím jeho krajanů, kteří žijí v Praze. Deník z bezpečnostních důvodů neuvádí celé jméno.

Jak byste popsal naladění běloruské společnosti? Kolik procent lidí patří k tzv. mlčící většině, která o politické změny příliš nestojí?
Můžu mluvit jen z vlastní zkušenosti a z toho co vidím já a mí přátelé. Protesty v takovém rozsahu nikdy v našem městě nebyly. V Grodně žije přes 300 tisíc lidí a na mítinky v centru chodí desítky tisíc. Lidé jsou naštvaní, vůbec po prvé za posledních 30 let dochází ke stávkám ve fabrikách.

Tak to předtím nikdy nebylo. Společnost je zaktivizována a odhaduji, že dnes proti Lukašenkovi stojí 60-70 procent lidí. V ulicích se na místo tradičního pozdravu dnes zdraví zvoláním: “Ať žije Bělorusko”. Každou hodinu se v nejhlavnějším pravoslavném chrámu čtou modlitby a je slyšet bití zvonů na podporu národa. Řidiči troubí a vyjadřují tak podporu protestům. Mnohým se už rozbily klaksony a tak jim je zdarma opravují automechanici v dílnách.

Můžete charakterizovat vůdce současných nepokojů, jsou to političtí disidenti, intelektuálové, mladí městští liberálové? Kdo je nejvýznamnější osobností, běloruský Václav Havel?
Ne, nejsou tady žádní vůdci, lidé začali sami a spontánně protestovat. U nás ve fabrice všichni mí známí a kolegové hlasovali proti Lukašenkovi a za Tichanovskou. Když jsme se dozvěděli, že Lukašenko získal 80 procent, nikdo tomu nevěřil a působilo to jako plivnutí lidem do tváře. Nespokojenost se tady hromadila několik let. Naši lidé jsou trpěliví a pracovití, Bělorusové nejsou radikálové. Ze všech stran se však stupňoval tlak, represe. Lidé poznali jen práci a tam čelili vyhrožování.

Sehrávají v nynější vlně odporu nějakou roli představitelé byznysu? Chtějí se přimknout k Západu a časem vstoupit do EU?
Vstup do EU tady není žádným tématem. Lidé neprotestují proto, že chtějí do EU, ale proto, že jejich názor, volba, byla hrubým způsobem pošlapaná, no a násilí, kterého se dopustily bezpečnostní složky vůči vlastním lidem, tak to nemá obdobu. Nikdo z nás nemohl věřit, že by takové brutality byly schopné. Je to obrovský šok. Lukašenko dodnes toto násilí neodsoudil, spíše se zastává policie a mluví o zraněných příslušnících OMONu.

O koho se nyní opírá prezident Lukašenko kromě armády a policie?
Dnes (v neděli 16.8.) se v Minsku uskutečnil mítink Lukašenkových příznivců, které dovezly autobusy z celé země. Bylo jich několik tisíc. Následně o pár hodin později byl mítink protestující veřejnosti a všichni mohli vidět tu záplavu lidí - přes sto tisíc. Nesporně jsou v Bělorusku stále lidé, kteří přirozeně podporují Lukašenka, jedná se zejména o starší lidi a pak pracovníky na klíčových pozicích ve státní správě a jejich rodiny.

I já jsem se na Lukašenka nedíval černobíle. Oceňoval jsem, že je u nás stabilita a vyšší životní úroveň, jako na Ukrajině, nebo v Rusku, že v Bělorusku je pořádek a čistota. No Lukašenko nepochopil, že je čas odejít a připravit stát na odevzdání moci. Místo toho utahoval šrouby a na vůli lidí ve volbách zareagovala jeho vláda brutálním násilím.

Do jaké míry může o situaci v Bělorusku rozhodnout tlak zvenčí, konkrétně z Moskvy a Bruselu, eventuálně Varšavy?
Domnívám se, že o tom, co se teď děje v Bělorusku, rozhodují především samotní Bělorusové, kteří se nebojí dát najevo svůj názor. Nepochybně se tady budou rozehrávat i různé zpravodajské hry a bude i snaha zvenčí dění ovlivnit. No ty desítky až stovky tisíc lidí žádný tlak zvenčí do ulic neposílá. Lidé protestují, protože to tak cítí.

Ponechá prezident Putin věci vlastnímu vývoji, nebo je připraven zasáhnout? Obešel by se Minsk bez ruských surovin a dalších výrobků? Může výpadek nahradit dodávkami z EU nebo USA?
Nejsem odborník na ekonomické otázky, no Rusko vždy bylo a zůstává nejdůležitějším partnerem pro Bělorusko. Naši lidé mají k Rusku blízký a přátelský vztah. Neumím si představit, že by Rusko bylo nepřátelskou zemí. Rovněž si neumím představit, že by Putin chtěl do současného vývoje zasáhnout vojensky. To by byl velký šok.

Jsou na stole nějaké konkrétní požadavky kromě opakování prezidentských voleb? Co vlastně Bělorusové nyní chtějí?
V našem městě předali protestující administrativě města požadavky, kde kromě jiného žádají, aby byly pravdivě spočítané hlasy, aby byli propuštěni všichni političtí vězni, aby došlo ke stíhání zločinů, kterých se dopustily policejní složky na bezbranných lidech a aby Lukašenko odstoupil. Obdobné požadavky formulují i protesty v dalších městech a závodech. Tohle není žádný Majdan, my jenom chceme, aby vláda respektovala naši vůli, kterou jsme vyjádřili ve volbách.