Ve Spolkové republice totiž firmy mohou Ukrajincům nabídnout výrazně vyšší výdělky než v Polsku. Podobný vývoj se dá očekávat i v Česku.

Podle některých odhadů může z polského pracovního trhu odejít do Německa už během příštího roku téměř čtyři sta tisíc Ukrajinců, což by podle propočtu polského svazu zaměstnavatelů znamenalo pokles ekonomiky o 1,8 % hrubého domácího produktu. Někteří odborníci ale pochybují, že útěk Ukrajinců z Polska bude tak masový a rychlý.

„Je třeba umět německy, mít dostatek peněz na dobu, než se vám podaří nalézt práci, a také odpovídající kvalifikaci,“ uvedl pro portál Money.pl ekonom Lukasz Kozlowski. V Polsku přitom díky podobnosti polštiny a ukrajinštiny neexistuje téměř žádná jazyková bariéra. Také vydávání pracovních víz bude i po nových změnách v Polsku stále liberálnější, než jak se to chystá zavést od nového roku Německo.

Na druhé straně o tom, že Německo potřebuje masivní příliv pracovní síly ze zahraničí, není pochyb, stejně jako o tom, že pracovní migrace z chudších zemí Evropské unie už nebude stačit. „V zemích první vlny rozšíření Evropské unie na východ, jako je Polsko, je už potenciál pracovní síly vyčerpán. U států jako Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko ještě existuje, ale snižuje se,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle Herbert Brücke z Institutu pro pracovní trh  v Norimberku.

„Pokud ale ulehčíme možnost pracovní imigrace lidem z nečlenských zemí EU na západním Balkánu nebo Ukrajincům, tak tam vidím potenciál velmi vysoký,“ dodává Brücke.

Zatím stačí Rumuni

Podle odhadů německých ekonomů je pro zajištění růstu německé ekonomiky třeba, aby vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a nízké porodnosti přišlo do země ročně 400 tisíc pracovních imigrantů.

Není to imaginární číslo. Přibližně už 300 tisíc cizinců přišlo podle spolkové agentury práce do Německa i v tomto roce – většina z nich však nebyla z Ukrajiny, ale z Rumunska a Bulharska. Ukrajinců byly „zatím“ v tomto roce jen necelé čtyři tisíce.