Německá média dnes píší o 10 316 dnech jednoho města, což je přesně 28 let, dva měsíce a 26 dní. Číslo sice není kulaté, o jeho významu ale nemohou být spory. 

Zeď byla postavena v roce 1961, zabránit měla útěku lidí z východního Německa do západního Berlína, enklávy NSR. Neshody mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války, které poražené Německo spravovaly, vyvrcholily v roce 1949 vznikem dvou německých států s odlišnými politickými a ekonomickými systémy.

Mezi lety 1949 až 1961 opustily území NDR na tři miliony lidí, převážně odborníci s dobrým vzděláním. Většina z nich překročila hranici právě v Berlíně. Vedení komunistické NDR se snažilo masivnímu odlivu obyvatel zabránit. 

Podporu hledalo nejprve u Sovětského svazu. Tehdejší vůdce NDR Walter Ulbricht od Sovětů požadoval obsazení západních sektorů Berlína vojenskou silou, to však někdejší generální tajemník Nikita Chruščov odmítl, protože si nepřál konflikt s USA. Zbyla tak jen jediná možnost, jak zabránit útěkům obyvatel.

Přípravy na zřízení "protinacistické obranné zdi" se v roce 1961 před veřejností podařilo do poslední chvíle udržet v tajnosti a tak prakticky přes noc město rozdělily ostnaté dráty, které zanedlouho vystřídala téměř čtyři metry vysoká zeď.

Jak rychle vyrostla, tak nakonec i rychle zmizela. Vedení NDR nemohlo ignorovat uvolnění poměrů v Polsku a Maďarsku v roce 1989, jehož vedlejším důsledkem byla mohutná vlna východoněmeckých zájemců o vystěhování na Západ.

Pád zdi vstoupil do dějin za vypjatých okolností. Komunistický předák NDR Günter Schabowski v televizním přenosu 9. listopadu 1989 oznámil, že lidé mohou přes hraniční přechody do NSR procházet volně. Na dotaz, odkdy má být berlínská zeď otevřena, odpověděl, že podle jeho názoru ihned. Podle rozkazu to mělo být ale až druhý den ráno.

Zmatení vojáci si s novou situací nevěděli rady, návaly lidí u zdi vyvolaly potyčky. Několikahodinové drama nakonec vedlo ke kapitulaci pohraniční stráže.

Přes betonovou stavbu uteklo mezi léty 1961 až 1989 do západního Berlína na pět tisíc lidí. Kolik lidí přišlo při útěku o život, se ale dodnes přesně neví. Podle odhadů pohraničníci zastřelili 100 až 300 lidí, přesné záznamy totiž komunistický režim stačil skartovat.

Vynalézavost a odhodlání lidí po svobodnějším životě neznaly konce. Kopání tunelů a pokusy o proražení brány autem vešly do dějin. Úspěšný byl i pokus o přelet nad zdí v horkovzdušném balónu, který byl v roce 1982 ztvárněn ve filmu Noční přechod.

Přestože, až na pár pietně uchovávaných úseků, berlínská zeď fyzicky padla, v mysli řady Němců přežívá dodnes. Podle nedávno zveřejněného průzkumu si 83 procent obyvatel někdejší NDR myslí, že mezi Východem a Západem stále existuje "neviditelná zeď". 

Zdroj: Youtube