Pro Hillary Clintonovou pracuje v jejím bezprostředním okolí 700 lidí. Na jejich mzdy musí demokratická kandidátka vyčlenit měsíčně pět milionů dolarů (v přepočtu 122,5 milionu korun). Určitě by se jí hodilo těch 50 milionů dolarů, které do do své kampaně vložil z vlastní kapsy její soupeř, republikán Donald Trump. Za tuto částku by Clintonové tým pracoval deset měsíců. Připomeňme, že tyto peníze utratil Trump již v primárkách.

600 tisíc za večeři s miliardářem

Část výdajů pokrývají kandidáti nejen z přímých sponzorských darů, dávají si zaplatit také za setkání (například večeře) s příznivci. Pro Hillary Clintonovou vybrali hosté na jednom ze soukromých večírků, kde zazpívala Barbra Streisandová, 1,2 milionu dolarů. Ani Donald Trump nezůstal pozadu. Vstupenka na první večeři s bohatými příznivci vyšla zájemce na 24 500 dolarů (600 tisíc Kč).

Že sponzoři milují z obou soků více dámu, o tom svědčí fakt, že z 88 milionů dolarů, které poslalo oběma kandidátům 24 amerických miliardářů, šlo na podporu Clintonové 70 milonů.

Nejde ale jen o peníze, které míří k uchazečům o prezidentskou funkci. Například Larry Flynt, zakladatel pornografického časopisu Hustler, vypsal odměnu jeden milion dolarů tomu, kdo kdo poskytne videoklip usvědčující Trumpa z neuctivého chování k ženám.

Přitažlivý Roosevelt

Z toho všeho vyplývá, že o prezidentský stolec v USA se nemůže ucházet ten, kdo nemá vlastní silné finanční zázemí, nebo nedisponuje dostatečnou politickou praxí a konexemi. No name kandidát je v USA v podstatě bez šancí.

Ale ani šílené finanční sumy vynaložené do boje 
o čtyři roky strávené ve Washingtonu neznamenají, že přitáhnou do volebních místností nejvíc lidí. V posledních dvou kampaních 
v letech 2008 a 2012, které vyhrál Barack Obama, utratil on a jeho protikandidáti dohromady kolem 3 miliard dolarů. V těch posledních 
v roce 2012 vytvořil Obama dokonce americký rekord – stála ho miliardu dolarů. Přitom volební účast byla až 14. nejvyšší z 25 klání za posledních 100 let.

Nejúspěšnějším bojovníkem o voliče byl podle ČTK v roce 1940 F. D. Roosevelt, se 62,5 procenty vede historický žebříček amerických volebních účastí. Jen pro srovnání: První přímé české prezidentské volby v roce 2013 oslovily 59,11 procenta voličů.

Pavel Hrabica