Jednašedesátiletý Marek Zakrzewski, bývalý novinář a nyní bezdomovec z Varšavy, tvrdí, že dosavadní systém péče o seniory je špatný, protože stát pomáhá buď aktivním jedincům nebo těm, co už jsou na umření, ale opomíjí obrovské množství starších lidí, kteří si s 21. stoletím nevědí rady.

Čtěte také: Obytné buňky za korunu? V Praze 9 se to osvědčilo

"Devět milionů Poláků je starších šedesáti let. Za dvacet let bude v této věkové skupině 40 procent Poláků. Do roku 2050 na jednu osobu v produktivním věku připadne jeden důchodce," vypočítává Zakrzewski a zdůrazňuje, že je v zájmu státu, aby si senioři co nejdéle dokázali poradit sami. Podle něj to ale nevyřeší univerzity třetího věku, které navštěvuje jen 100.000 z devíti milionů seniorů v Polsku.

S problémem by mohli pomoci mentoři seniorů, soudí Zakrzewski. "Proč mentor, když senioři mívají větší životní zkušenosti? Ty ale při civilizačních změnách nemají význam. Senioři se stávají oběťmi. Nechápou podvody okolo nákupu hrnců za desetitisíce, kolem drahých půjček. Nedokážou si poradit s novými technologiemi. Mentor má seniory podporovat. Nejde to zvládat dobrovolníky, musí to být profesionálové," míní. Mentor by měl být stále připraven posloužit seniorům radou i pomocí.

"Mentor seniora není pečovatel či asistent, ale společník a školitel v samostatnosti. Mentoři podporují starší lidi, kteří dosud nebyli aktivní, protože se nedokázali najít v rychle se měnící realitě," tvrdí Vyšší pedagogická škola Janusze Korczaka, která zahájila nábor na studium v délce dvou semestrů, se 174 hodinami teorie a 30 hodinami praxe.

Zakrzewski připouští, že absolventy zprvu nejspíš čekají krušné začátky, protože obcím mohou chybět peníze, aby je zaměstnávaly. Věří však, že si lze poradit založením firmy či družstva. "Jsem přesvědčen, že poptávka po těchto službách bude a že za pár let se najdou i peníze," tvrdí.

Čtěte také: Bezdomovec Tomáš: Syna jsem našel po 19 letech