Bidenova administrativa v prvních týdnech svého působení zdůrazňovala svůj záměr věnovat více pozornosti výzvám pocházejícím z Číny i přes přetrvávající hrozby z Blízkého východu. Bidenovo rozhodnutí udeřit v Sýrii se však podle AP nezdá být náznakem toho, že by chtěl rozšířit americké vojenské nasazení v regionu. Jeho cílem bylo spíše vyslat signál, že je odhodlán bránit americké jednotky v Iráku.

Syrská státní televize uvedla, že americký útok přišel za úsvitu a mířil na několik cílů na východě země poblíž syrsko-irácké hranice. Nejmenovaný člen iráckých milic pak AP řekl, že při náletech zemřel jeden člen Íránem podporovaných ozbrojených skupin a několik dalších jich utrpělo zranění. Později agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala o nejméně 17 mrtvých.

"Tato přiměřená vojenská odpověď byla provedena společně s diplomatickými kroky, včetně konzultace s koaličními partnery," řekl k náletům mluvčí Pentagonu John Kirby, podle nějž údery mířily na zařízení využívané mimo jiné šíitskými milicemi Katáib Hizballáh.

"Operace vysílá jednoznačný vzkaz: prezident Biden bude konat, aby ochránil americký a koaliční personál. Současně jsme konali záměrně s cílem zklidnit celkovou situaci ve východní Sýrii a Iráku," dodal Kirby.

Pentagon uvedl, že údery jsou odplatou za raketový útok v Iráku, při němž tento měsíc přišel poblíž města Irbíl o život jeden civilista a několik dalších lidí včetně amerického vojáka a dalších Američanů bylo zraněno.

Bidenova administrativa útok z 15. února v poloautonomním kurdském regionu odsoudila, ale až tento týden její představitelé naznačili, že není jisté, kdo ho provedl. V minulosti američtí představitelé přisuzovali odpovědnost za početné raketové útoky na americké cíle v Iráku šíitským milicím podporovaným Íránem.

K útoku se přihlásila málo známá šíitská skupina Sarája Aulíja ad-Dám s tím, že terčem byla "americká okupace" Iráku.