Bitva o Malajsii probíhala od 8. prosince 1941 do 31. ledna 1942. Početně slabší japonské invazní jednotky při ní zaútočily na kolonii Britské Malajsko bráněnou spojenci, protože se potřebovaly dostat k tamějším bohatým nerostným nalezištím. Šlo o první etapu japonského dobývání jihu země, završeného pádem Singapuru. Dobývání skončilo pro malajské, britské, indické a australské síly bránící Malajský poloostrov katastrofou.

Skončilo to špatně

K bitvě o Muar došlo po předchozí porážce britské indické armády na řece Slim, po níž se měl III. indický sbor stáhnout 240 kilometrů na jih, aby si odpočinul a přeskupil se, zatímco 8. australská divize dostala za úkol zdržet nebo zastavit japonský postup.

Tento úkol se pokusila splnit s nemalým bojovým nasazením a ve dvou bojových střetech (při přepadu mostu přes řeku Kemensah a v bitvě u města Gemas) způsobila nepříteli těžké ztráty; při přepadu mostu zabila odhadem kolem 600 japonských vojáků a v bitvě u města zničila několik japonských tanků.

Bohužel, celkově skončila spojenecká obrana měst Muar a Bakri na západním pobřeží Malajského poloostrova naprostým kolapsem – pětačtyřicátá indická pěší brigáda byla téměř úplně zničena a dva její podpůrné australské pěší prapory utrpěly těžké ztráty.

Přepadení u mostu

K přepadu u mostu přes řeku Kemensah došlo 14. ledna. Australanům se podařilo odpálit most ve chvíli, kdy přes něj přecházela hlavní kolona japonské 5. divize. Do vojáků, kteří přežili tuto explozi a stačili překročit řeku, pak spustili Australané, rozestavění v dobře chráněných palebných postaveních po obou stranách silnice k mostu, křížovou palbu z pušek a kulometů.

Situaci jim navíc usnadnilo to, že Japonci používali v Malajsii k přesunům jízdní kola a pušky si přivazovali k jejich řídítkům, takže je při nečekaném přepadu nemohli okamžitě použít a opětovat palbu. Utrpěli tak těžké ztráty.

Úplnému zničení však přesto unikli. Jejich předvoji, který stačil místem náhlého přepadu projet, se totiž podařilo objevit a přerušit kabel australského polního telefonního spojení, ukrytého v podrostu. Odřízli tak útočící Australany od jejich dělostřelecké podpory, díky čemuž se podařilo alespoň části japonské pěchoty z nastražené pasti uniknout.

Boj severně od města Gemas

Australská rota, která provedla přepad, pak spořádaně po částech ustoupila a do dalšího dne se připojila ke svému praporu v postavení nedaleko od města Gemas. U mostu ztratila pouze sedm mužů – jeden padl, šest dalších padlo do zajetí a bylo bohužel Japonci zastřeleno.

Město Gemas začala 15. ledna ráno bombardovat japonská letadla, načež následoval útok japonské pěchoty, podpořený těžkou technikou. Boj trval 24 hodin, při němž australský prapor způsobil Japoncům další těžké ztráty (mimo jiné zničil šest z osmi nasazených japonských tanků), nakonec se ale musel stáhnout.

Katastrofa u Muaru

Úplně jinak se bohužel vyvíjela situace na pobřeží u města Muar. Japoncům se podařilo za pomoci džunek a bárek obeplout město po stejnojmenné řece, vylodit se na jejím jižním břehu a úplně odříznout indické roty na severním břehu, aniž by o tom hlavní indická posádka ve městě měla tušení.

Následoval soustředěný útok celé japonské divize jak na město, tak na hlavní komunikační spoje, jehož důsledkem byl pád Muaru do japonských rukou. Také tato operace byla spojena se zvěrstvy a válečnými zločiny, protože Japonci všechny zraněné nebo zajaté nepřátelské vojáky zmasakrovali – nejdřív je svázali provazy nebo dráty do malých skupinek, poté je bajonety zahnali do křovin podél silnice, následně je postříleli a těla mrtvých či umírajících polili benzínem a zapálili. Hodně indických zajatců bylo také sťato. Dohromady přišlo v tomto masakru o život 145 mužů.

Poslední, závěrečné dějství bitvy nastalo 23. ledna 1942, kdy se sedm japonských tanků podporovaných dvěma pěchotními prapory střetlo se zadním vojem ustupující spojenecké kolony. Přestože tento voj způsobil japonské pěchotě další těžké ztráty, velká přesila na straně nepřítele ho nakonec donutila k ústupu na ostrov Singapur.

Následky bitvy o Muar byly kruté. Indická 45. pěší brigáda byla prakticky zničena, přežilo z ní pouze 400 vojáků. Z obou podpůrných australských pěších praporů zůstalo naživu jen 500 vojáků. Na druhé straně na japonské straně padlo jenom při přepadu a bitvě o Gemas kolem 700 vojáků, což byla největší ztráta, jakou do té doby japonská armáda při jednotlivé akci zažila.

Poslední lednový den Japonci dorazili na břeh Johorské úžiny, oddělující nejjižnější výběžek Malajského poloostrova od ostrova Singapur, kam se uchýlily ustupující spojenecké jednotky. Bitva o Malajsii skončila. Boj o Singapur právě začínal.