Na gettysburském bojišti se nachází památník zobrazující dva muže. V náručí kapitána armády Unie umírá brigádní generál armády Konfederace a prosí ho, aby jeho věci odnesl jinému veliteli nepřátelské armády - jeho nejlepšímu kamarádovi.
Terén u do té doby nepříliš významného pensylvánského města Gettysburg se proměnil 1. až 3. července 1863 v krvavé lázně. Po skončení bitvy leželo u dvoutisícového města osm tisíc mrtvých vojáků, dalších skoro třicet tisíc mužů bylo zraněno. A jak vypráví dojemný památník, u Gettysburgu proti sobě dokonce bojovali - a také se zabíjeli - i vojáci, kteří před vypuknutím občanské války bývali přáteli.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, arcxjo, CC BY-SA 3.0
zoom_in
Památník na gettysburském bojišti zobrazující umírání konfederačního důstojníka v náručí důstojníka Unie
Legend, jako je ta zachycená na sousoší, koluje o střetu u Gettysburgu víc. Ne všechny jsou ale pravdivé. Přestože od bitvy v těchto dnech uplyne už 160 let, některé mýty jsou natolik zažité, že se je dosud nepovedlo vyvrátit. Třeba vyprávění o tom, že brutální střet, který zásadně změnil vývoj konfliktu, se odehrál vlastně kvůli banalitě.
Česká stopa v největší americké bitvě
Bitva u Gettysburgu se odehrála ve třetím roce americké občanské války (1861-1865), známé také jako boj Severu proti Jihu. Nejčastěji se říká, že vypukl kvůli nesouhlasu jižních států se zrušením otroctví. Příčin snahy jedenácti jižanských států (států tzv. Konfederace) o odtržení od Unie bylo ale mnohem víc - a to jak ekonomických, tak politických - třeba nesouhlas s postupy a názory nově zvoleného prezidenta Unie Abrahama Lincolna.
V prvních dvou letech konfliktu měl díky schopným velitelům navrch převážně zemědělský Jih. Do šedé barvy oděné konfederační armády kosily nepřítele v modrých uniformách na jeho vlastním území. V létě 1863 pronikla jižanská Armáda severní Virginie pod vedením oslavovaného generála Roberta Edwarda Leeho na území Pensylvánie.
Lee tehdy žil ve zdání vlastní nepřemožitelnosti. „Navzdory přesile dosáhl významných vítězství v druhé bitvě u Bull Run, ve Fredericksburgu a Chancellorsville. Mezitím Abraham Lincoln propustil řadu unijních generálů kvůli jejich neschopnosti zastavit Leeovu armádu. Lincolnova nejnovější volba – generál George Meade – byl dosazen do velení jen několik dní před Gettysburgem,“ popsal server History.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Julian Vannerson, volné dílo
zoom_in
Generál v čele konfederačního vojska Robert E. Lee
Co se tu semlelo, vývoj americké občanské války zásadně změnilo. „Případné vítězství u Gettysburgu mohlo konfederačním silám otevřít cestu do Philadelphie, Baltimoru či dokonce Washingtonu DC. Místo toho přešla po bitvě Leeova armáda z útoku do obrany a o deset dní později se vrátila zpět za řeku Potomac do Virginie. Konfederační armádě se potom už nikdy nepovedlo dostat tak hluboko na unijní území,“ podotkl server History.
Bitva u Gettysburgu byla počtem vojáků obřím střetem - bojovalo zde celkem více než 165 tisíc mužů (necelých 72 tisíc na straně Konfederace a téměř 94 tisíc na straně Unie). Mimochodem, nešlo jen o Američany z celkem 29 amerických států. V Pensylvánii v roce 1863 stříleli dokonce i Češi, kteří působili v 26. pěším pluku dobrovolníků ze státu Wisconsin na straně Unie.
Animovaná mapa bitvy u Gettysburgu:
Jejich svědectví přinesl web Czech American Civil War Association. „Dne 1. července vrhli jsme se do města Gettysburg. Jakmile octli jsme se ve městě, již viděli jsme, kterak první náš armádní sbor bil se s nepřítelem a my poklusem spěli mu ku pomoci. Ženy vybíhaly z domů, podávaly nám všeliké zákusky, páje, chléb, maso - leč my neměli ani času nabízenou potravu přijmouti, neb v největším chvatu hnáni jsme do bitvy. Za malou chvíli byli jsme nuceni po krátké, ale tuhé bitvě couvnouti zpět do města. Zde panoval zmatek k nepopsání, ulice byly přeplněny vojskem, pěší, jezdci, dělostřelci - to vše v divokém zmatku valilo se v před, když dospěli jsme za město, postavili jsme se opět na odpor a podařilo se nám nepřítele zadržeti až do večera,“ popsal boj příslušník 26. pluku Josef Paidr.
Bitva kvůli botám?
A proč se stal dějištěm takto významné bitvy právě jinak ospalý Gettysburg? Známá legenda vypráví, že první střety začaly, když se Jižané, kteří už neměli pořádně materiál ani na uniformy, rozhodli opatřit si na nepřátelském území boty z místního skladiště.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, James Alexander Walker, volné dílo
zoom_in
Vojáci ze Severní Karolíny (tj. vojáci Konfederace) v první den bojů u Gettysburgu
Pravda je ale trochu někde jinde. „V Gettysburgu v roce 1863 ve skutečnosti nebyla žádná továrna na výrobu bot, a ani jedna z armád se ani jednou za tři dny bojů nepokusila získat mýtický sklad bot, přestože boty obě strany potřebovaly, zvláště tedy vojáci Konfederace,“ upozornil web katedry historie University of Ohio.
Mýtus se zrodil kvůli zápiskům konfederačního velitele Henryho Hetha, který 1. července vyslal do Gettysburgu část své divize kvůli doplnění zásob. „Do závorky uvedl Zvláště bot, a tato fráze pak začala žít svým vlastním životem,“ vysvětlil web Encyclopedia Virginia.
Vývoj bojů u Gettysburgu
• 1. července se strhly první šarvátky konfederačních a unijních jednotek, po nichž vojáci Konfederace přinutili protivníka k ústupu. Unijní vojska ale přesto dokázala zaujmout obranu na svazích Culp's Hillu, Cemetery Hillu a na hřebenu Cemetery Ridge.
• 2. července se konfederační vojsko přeskupilo k útoku, ovšem trvalo to natolik dlouho, že unijní vojsko bylo na útok nepřítele dobře připraveno a dokázalo jej odrazit. Druhý den přinesl vůbec nejmasivnější střety, přičemž se do bojů zapojilo sto tisíc mužů a celkem dvacet tisíc jich padlo, bylo zraněno nebo zajato, uvedl server Gettysburg Battlefield Tours.
• 3. července se generál Lee pokusil prorazit útokem (známý jako Pickettův útok) střed postavení protivníka. Útok zahájila masivní dělostřelecká palba. Následoval boj vedený na bodáky, přičemž záložní unijní pluky přinutily konfederační jednotky k ústupu. Situaci zkomplikovalo i nepříznivé deštivé počasí. Po lítých bojích a za těchto okolností se už Unie o protiútok nepokusila, konfederační vojska se ale přesto stáhla a ustoupila.
Zdroj: Wikipedia
Ve skutečnosti velitelé na obou stranách rychle pochopili, že terén u Gettysburgu je příhodným místem k rozhodující bitvě a očekávali, že na sebe armády někde zhruba v těchto místech zřejmě narazí, což se i stalo a spustily se první boje. Gettysburg ležel na křižovatce mnoha cest ze všech světových stran, navíc do něj vedla železnice, takže šlo o strategicky významné místo, kde se vlastně armády nutně musely setkat.
I když po počátku bojů a prozkoumání situace někteří jiní jižanští velitelé generála Leeho od pokračování v bojích zrazovali, on to odmítl. Plány na obejití soustředěných unijních vojsk a bitvu někde jinde a jindy smetl ze stolu. „Pokud tam ještě budou, musíme na ně zaútočit. Zaútočíme zítra ráno, tak brzy, jak jen to bude možné. Zaujali tu pozice a buď porazím já je, nebo oni mě,“ řekl Lee hned po prvním dni bojů veliteli I. sboru konfederační armády Longstreetovi.
Krvavá lázeň
Boje u Gettysburgu byly opravdu líté. Obrovské ztráty a velmi těžká zranění způsobila mohutná dělostřelecká palba z obou stran, kterou boj muže proti muži s bodáky už jen dokonal. „Sterlingova baterie střílela skvěle. Kterýsi její poručík, velmi vysoký člověk, nemohl ovládnout svoji radost při pohledu na tak dobrou práci, a když spatřil střelu, která zasáhla cíl, granát vybuchující mezi řadami konfederantů a ruce a nohy vymrštěné do vzduchu, vysoko vyskakoval a vydával radostný křik,“ vzpomínal jeden z vojáků Unie.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, James F. Gibson, volné dílo
zoom_in
Množství mrtvých u Gettysburgu měla na svědomí dělostřelecká palba. Na snímku unijní voják roztrhaný dělostřeleckým granátem
Ztráty byly obrovské. „Zraněných vojáků na straně Konfederace bylo tolik, že jejich těla by zaplnila vagony 17 mil dlouhého vlaku,“ upozornil web Gettysburg Battlefield Tours.
Přibližně stejné množství mrtvých ale bylo i na straně Unie. „Dne 3. července bylo nám posláno 160 děl z Washingtonu a Baltimore a tato umístěna jsou na Cemetery Hill. Když tyto nástroje započaly svoji hudbu, neviděli jsme pro hustý dým ani slunce a půda se nám třásla pod nohama. Od naší setniny ztratili jsme veškeré důstojnictvo. Vím, že zde od jiných pluků mnoho Čechů padlo. Od naší setniny raněn byl František Řezáč, kule jej zasáhla do ramene. Josef Rosival upadl do zajetí. Musím se zmíniti též o našem praporečníku, nebožák byl tak těžce raněn, že zůstal na bojišti ležeti. Když viděl, že rebelové vítězí, strhl prapor s vynaložením posledních sil se žerdě a uschoval jej za ňadry,“ vzpomínal na bitvu příslušník 26. pluku Paidr.
Příběh nejlepších přátel
Z bojů u Gettysburgu se podobně silných příběhů uchovalo množství. V letech po skončení občanské války silně zarezonovaly zejména případy proti sobě stojících mužů, kteří před konfliktem bývali přáteli. Tak jako tomu bylo v případě mužů z památníku na bojišti - konfederačního brigádního generála Lewise Addisona Armisteada a unijního generála Winfielda Scotta Hancocka. Armistead byl u Gettysburgu smrtelně zraněn, přičemž jej objevil unijní kapitán Henry H. Bingham, jemuž umírající svěřil své osobní věci s prosbou, aby je předal právě Hancockovi, o kterém mluvil jako o váženém příteli.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Timothy H. O'Sullivan, volné dílo
zoom_in
Jeden z nejznámějších snímků bitvy u Gettysburgu v roce 1863. Mrtví vojáci Unie v terénu u Gettysburgu
Mimochodem, v okolí Gettysburgu možná stále leží zapomenutí mrtví z bitvy. Zatímco unijní vojáci byli po bitvě pohřbeni na nově vzniklém hřbitově, většina konfederantů byla pohřbena v terénu a vyzvednuta až později. „V roce 1996 pak bylo nalezeno nedaleko Railroad Cut tělo vojáka z občanské války. Archeologové muže ale nedokázali ztotožnit ani zjistit, za koho bojoval,“ připomněl web Mental Floss.
Šíří se také historky o tom, že po bojišti dodnes chodí duchové mrtvých vojáků. Jak ale upozornil web Battlefields, neexistuje o tom žádné oficiálně doložené svědectví.
