Nejvíce obětí mezi pasažéry komerčních letů měly blesky před půl stoletím. V prosinci 1963 tak elektrický výboj zapálil palivové nádrže Boeingu 707 s osmi desítkami lidí na palubě. Vzápětí následoval výbuch, který utrhl levé křídlo i část pravého. Letadlo šlo okamžitě k zemi, z 81 lidí na palubě nikdo nepřežil.

Vpravdě neuvěřitelný příběh se odehrál na Štědrý den roku 1971. Stroj Lockheed L-188 s příznačným přídomkem Electra zapálil na vnitrostátní lince Lipa–Pucallpa blesk. Za jeho zkázu ale mohlo i nadměrné namáhání konstrukce, které způsobili piloti při manévrování v bouři a následné snaze letoun vyrovnat. Všichni členové posádky a 85 cestujících zahynuli po nárazu do zalesněných svahů And.

Na palubě bylo ale původně 86 cestujících. Německá dívka Juliane Koepckeová pád z tříkilometrové výšky připoutaná v sedačce přežila. Poté bloudila džunglí celých deset dní, než ji objevili místní dřevorubci.

Ve třetím tisíciletí dosud blesk v letadle nezabíjel

Od té doby byla konstrukce letadel zdokonalena. Dnes se piloti vyhýbají bouřím ani tak ne z obav před blesky, nýbrž kvůli nebezpečnému krupobití a turbulencím. Poslední letecké neštěstí, ve které hrál prokazatelnou roli blesk, se odehrálo 22. června 2000 v Číně.

Letoun Xian Y-7 byl kvůli špatným povětrnostním podmínkám donucen půl hodiny kroužit na letištěm ve Wu-chanu. Klíčovou otázku, jestli počkat na lepší počasí, nebo odletět na jiné letiště, tragicky rozhodli piloti stroje pokusem o přistání. Na smrt tím odsoudili jak všech 38 pasažérů, tak dalších sedm lidí na zemi. Rok po havárii čínské úřady rozhodly, že stroje Xian Y-7 už do vzduchu nesmějí.