Krok USA, na který Washington upozorňoval Moskvu téměř celý loňský rok, je podle Pentagonu reakcí na porušování dohody z roku 1987, která ukládá oběma státům likvidaci raket s doletem mezi 500 a 5000 kilometry. Smlouvu podle Washingtonu porušuje nová ruská střela s plochou dráhou letu SSC-8 (v Rusku označovaná Novator 9M729).

"Rusko porušuje povinnosti po více než šest let a my na straně USA se snažíme zajistit bezpečnost pro naše občany, partnery a spojence," uvedl na mimořádném tiskovém brífinku americký šéf diplomacie. "Porušování smlouvy o raketách středního a krátkého doletu znamená riziko pro miliony Američanů a Evropanů," dodal. Spojené státy dnešním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.

Lhůta šest měsíců

"Jestliže v tomto šestiměsíčním období nezničí prokazatelně Rusko systémy raket středního a krátkého doletu. Budeme po tom dále jednat. Jsme solidární a naše solidarita také vychází ze samé podstaty NATO. Jejich podpora je dobrá pro naši sdílenou bezpečnost. Je to dobré pro transantlickou jednotu a je to dobré pro náš mír a bezpečnost," uvedl dále Pompeo. 

USA jsou nicméně podle Pompea ochotny vést s Moskvou rozhovory o kontrole zbrojení. Prezident Donald Trump stojí o dohodu, která je ověřitelná, řekl ministr.

Ruští generálové ale tvrdí, že dolet jejich nové rakety nepřesahuje 480 kilometrů. Oznámení Spojených států o údajných ruských prohřešcích má podle ruské diplomacie odůvodnit fakt, že USA chtějí dohodu jednostranně vypovědět. Pentagon sám podle Moskvy smlouvu porušuje rozmisťováním systémů protiraketové obrany ve východní Evropě a východní Asii, které se prý snadno mohou stát nástrojem útoku s použitím raket zakázaného doletu.

Zapojení dalších zemí

Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji. Rusko tento argument uznává, nicméně za řešení nepovažuje vypovězení smlouvy, nýbrž případné rozšíření její platnosti.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly hrozící konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě v polovině ledna ani v Pekingu v minulých dnech ale žádný pokrok nepřineslo. Podle prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry. Moskva dala nicméně najevo, že dohodu nechce porušovat, i když od ní USA odstoupí.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes také uvedla, že Moskva si však vyhrazuje právo na odvetnou reakci a opatření. Odstoupení USA od smlouvy podle ní nesouvisí s Ruskem, ale s americkou strategií vyvázat se ze závazků v různých oblastech.

Svět bez INF

Jaký bude další vývoj po skončení smlouvy INF, není zatím podle západních expertů jasné. Někteří očekávají, že USA na rozmisťování ruských raket SSC-8 odpoví posílením svého raketového arzenálu v Evropě.

Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Půlroční lhůta do definitivního vypovězení, která je zřejmě poslední šancí na záchranu dohody, podle převažujícího mínění řešení nepřinese.

Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová ve čtvrtek na twitteru upozornila, že neexistují známky toho, že by Rusko hodlalo smlouvu dodržovat. „Musíme se tak připravit na svět bez INF,“ konstatovala.