Ve zprávě, kterou vypracoval pro OSN, před tímto vývojem varuje zvláštní zpravodaj této světové organizace pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Lidé s vyšším společenským a ekonomickým statusem budou podle Alsona hrát ve vypořádání se s klimatickými změnami velkou roli, ale na chudší se ohlížet nebudou.
„Jestli se budeme spoléhat na soukromý sektor, může dojít k tomu, že bohatí využijí své prostředky, aby unikli hladu, narůstajícím teplotám i konfliktům, a zbytek světa bude trpět,“ říká.
Banka měla záložní generátor, chudí nic
Odborník uvedl příklad z New Yorku, kde v roce 2012 udeřil hurikán Sandy. Zatímco budovu americké banky Goldman Sachs na Manhattanu chránily před stoupající hladinou a prudkými dešti desetitisíce vlastních pytlů s pískem a připojení na záložní generátor, nejchudší obyvatelé americké metropole byli bez přístupu k elektřině nebo zdravotní péči.
Podle Alstona i ta nejoptimističtější předpověď, ve které se svět do roku 2100 oteplí o 1,5 stupně, znamená pro nejchudší nedostatek jídla, ztrátu příjmu nebo horší přístup ke zdravotnictví. Mnoho z nich se pak bude muset rozhodnout mezi smrtí hladem a odchodem do bohatších regionů.
Alston kritizoval zavedenou praxi, kdy vlády podle něj nedělají nic víc, než vysílají své zástupce debatovat na konference, konkrétní kroky přitom vidět nejsou. Vědci a ekologičtí aktivisté přitom na problémy klimatické změny upozorňují už téměř padesát let.