Nejvyšší volební komise oznámila, že kandidát Socialistického hnutí (MAS) Luis Arce získal v prvním kolem předčasných prezidentských voleb 55 procent, a stal se tak prezidentem Mnohonárodnostní státu Bolívie, jak zní oficiální název země. Jak informovala BBC, jeho rivalka a prozatimní prezidentka země Jeanine Aňezová jeho výhru rytířsky uznala. Hnutí MAS zároveň získalo pod kontrolu obě komory bolivijského parlamentu. Z toho, co se bude dít po sečtení hlasů v zemi sužované neustálými vojenskými puči a jinými převraty, panovaly oprávněné obavy.

Vláda dvakrát volby kvůli pandemické situaci v zemi odložila. Napětí mezi obyvateli rostlo. Šířili se spekulace, že dočasně vládnoucí pravicová strana a její předsedkyně Aňezová, která se rozhodla rovněž kandidovat na prezidenta, se hodlají zmocnit moci v zemi. Ale podle všeho to vypadá, že Bolívie, rok po dramatickém útěku ikonického prezidenta Eva Moralese ze země, přechod k normálním demokratickému volebnímu rytmu zvládla. „Žádám vítěze, aby vládli s myslí upřenou k Bolívii a demokracii," napsala pro prohře Aňezová na svém Twitteru.  „Slibuji, že obnovím Bolívii,“ byla první slova 57 letého Arceho.

Co je důležitý detail pro pochopení dění v této zemi Inků je fakt, že první prezident z řad původního indiánského obyvatelstva Morales byl zároveň dlouholetým předsedou Socialistického hnutí MAS. Nový prezident býval v Moralesových kabinetech ministrem hospodářství.  A čím se nejvíce proslavila socialistická Moralesova vláda nad Bolívií? ptá se ve svém analýze týdeník Time. A odpovídá si: Znárodňováním. Pro místní i zahraniční komentátory tak není úplně jasné, jakou cestu k obnově by chtěl nový prezident zvolit. Přesto neskrývají naděje. „Výsledek naznačuje stabilnější konec chaotického roku v Bolívii,“ říká Christopher Sabatini z Institutu Chatham House pro týdeník Time. „Zároveň výsledek ukazuje, že MAS už dnes není Moralesovým mocenským nástrojem a že Bolivijci už se nerozhodují podle tváře vůdce, ale převládá při jejich volbě pragmatismus,“ dodává Sabatini.

Kdo je Evo Morales

Indián Morales musel v listopadu 2019 uprchnout po zmatečných volbách, kterých se už ani neměl podle zákona účastnit. Bývalý vůdce odborových svazů strávil u moci rekordních 13 a půl roku a po celou dobu byl mezi většinovými původními obyvateli Bolívie velmi populární. I díky obrovským nerostným zásobám zaznamenala země za jeho vlády masivní ekonomický růst, omezování chudoby a rozšiřování práv domorodých obyvatel. Čtvrté funkční období ale bylo i pro Bolivijce už moc. Vypukly masové protesty vedené pravicově orientovanými podnikateli v Santa Cruz. Když se k protestům připojila i armáda, Morales rezignoval a uprchl do Argentiny. V červnu 2020 uveřejnil The New York Times zprávu skupiny nezávislých politických expertů, v níž se tvrdí, že závěry o zfalšování voleb byly nepravdivé a vycházely ze statistických chyb a nesprávných dat. Morales a jeho příznivci dnes obviňují USA, nadnárodní korporace a světový imperialismus, že se na jeho zničení dohodly.

Kdo je Luis Arce

Arce, známý také jako „Lucho“, byl hlavní tváří znárodnění těžebního průmyslu za Moralesových vlád, čímž byl i hlavní tváří ekonomického úspěchu země. Bolívie má při všem tom neštěstí jedno obrovské štěstí. Doslova sedí na pytlích peněz. Má jedno z největších nalezišť stříbra na světě, největší zásoby lithia na světě, těží se zde ropa, zemní plyn a v tomto výčtu by se dalo poměrně dlouho pokračovat. „A Lucho by to měl umět využít,“ řekli si místní při volbách, „je to přeci ve Velké Británii vystudovaný ekonom.“ „Na rozdíl od Moralese neuráží a nevyžívá se v afektované rétorice,“ popisuje další pozitiva nového prezidenta Sabatini. Ve svém prvním projevu Arce řekl, že sestaví vládu národní jednoty. „Chceme pracovat a pokračovat v procesu změn bez nenávisti a učit se a překonávat naše chyby,“ doplnil.

Evo Morales po vítězství MAS ve volbách oznámil ze svého argentinského azylu, že se hodlá „dříve či později“ do Bolívie vrátit. Po celý předchozí rok se ale k situaci v Bolívii vyjadřoval a podle průzkumů podle řady obyvatel země velmi nepatřičně. I to podle Time umožnilo hnutí MAS se od své minulosti dostatečně distancovat.

Priority nového prezidenta jsou jasné. Musí vyřešit zdravotnické a ekonomické dopady pandemie. Bolívie má přes  139 tisíc nakažených a více než 8 500 úmrtí na 11milionovou populaci. Bolívijská převážně neformální ekonomika byla karanténními opatřeními těžce zasažena, předpokládá se šestiprocentní hospodářský pokles do konce roku 2020. „Schopnost vlády oživit růst a ochránit zranitelná těžební odvětví, klíčové motory popularity hnutí během Moralesových let, pravděpodobně určí úspěch vlády nového prezidenta,“ dodali analytici pro BBC.