To, co nedokázaly miliony dolarů investované americkým Úřadem pro kontrolu narkotik do boje s pěstiteli koky, svedla hravě biopaliva. Vyhnala ceny zemědělských komodit na světových trzích do takové výše, že pro bolivijské cocaleros se začíná vyplácet osévat svá pole opět kukuřicí a rýží.

V Bolívii se v souvislosti se současnou potravinovou krizí ve světě cena rýže ztrojnásobila. Ve výkupu za ni rolníci nyní dostanou prakticky totéž co za koku. Pouze s ní mají více práce. Koku stačí zasadit a nechat růst.

Za opětovné pěstování rýže a obilovin se nyní začal zasazovat i prezident Evo Moráles, který kdysi stál v čele odborové organizace pěstitelů koky.

Jeden cato na koku

V městečku Sinahota v provincii Chaparé předal Moráles zástupcům cocaleros šek v hodnotě 450 000 dolarů, aby si za ně mohli postavit továrnu na zpracování palmové dužiny. Sousednímu Bulo Bulo věnoval ze státních peněz ještě o pět tisíc dolarů více na výstavbu podniku, jenž bude na konci roku zpracovávat denně 60 tun rýže.

To, že by bolívijští Kečuové a Ajmarové zcela přestali koku pěstovat však nehrozí.

„Produkce koky neklesne na nulu, na druhé straně bude ale mít své hranice,“ zdůraznil Moráles před davem svých příznivců. Pak zvedl levou paži, zaťal pěst a zvolal: „Viva coca! Muerte a los Yankees!“

Jak Bolívijci zdůrazňují, koka je součástí jejich kultury a neslouží pouze jako výchozí surovina k výrobě kokainu. Používají ji v každodenním životě. K lékařským účelům i k tomu, aby jim pomohla zahnat pocit hladu.

Současné praxe je taková, že pěstitelé si mohou ponechat až jeden cato rozlohy půdy (asi 0,4 hektaru) na koku. Zbytek musí osít zemědělskými plodinami.