Kliknutím zvětšíte„Nikdo nemůže pochopit, jak hrozná je to ztráta a smutek… Nejtěžší věc, jakou kdy musela matka udělat, je pochovávat své dítě,“ uvedla podle dobového záznamu televize CNN před soudem Marsha Kightová, jejíž dcera byla zabita při bombovém útoku.
Fortier připustil, že o plánu svého přítele Timothyho McVeigha spáchat bombový útok na Federální budovu Alfreda P. Murraha v Oklahomě věděl, ale policii to neoznámil. Kdyby to udělal, 168 lidí mohlo dál žít. Až do útoku na Světové obchodní centrum, provedeného 11. září 2001, šlo o nejhorší a nejsmrtonosnější teroristický útok spáchaný na území Spojených států.
Veterán plný nenávisti
K útoku došlo 19. dubna 1995 v 9.02 ráno. Dva protivládní extrémisté a vyznavači ideologie bílé nadřazenosti, Timothy McVeigh a Terry Nichols, ten den napěchovali nákladní vůz Ryder 2,4 tuny topného oleje a dusičnanu hlinitého a McVeigh jej poté zaparkoval přímo před vchodem do rozlehlé budovy. Následný výbuch zdemoloval více než jednu třetinu budovy, která musela být později zbourána, a zničil nebo poškodil 324 dalších budov v okruhu 16 bloků. Také rozbil sklo ve 258 budovách a zničil 86 aut, celková škoda dosáhla až 652 milionů dolarů. Nic z toho však nebylo tak děsivé jako lidské ztráty, protože obří exploze zabila 168 lidí a dalších zhruba 700 až 850 zranila.
Útok načasoval jeho iniciátor tak, aby se shodoval s druhým výročím katastrofálního požáru ve Waco, kde FBI v dubnu 1993 provedla kontroverzní násilný zásah proti sektě davidiánů, obývajících tamější areál Mount Carmel Center. Neprofesionálně provedený zásah bohužel vyústil v zuřivou přestřelku mezi agenty FBI a davidiány, při níž začaly budovy areálu hořet a hroutit se. Výsledkem byla katastrofa: v troskách centra zahynulo 76 lidí včetně 28 dětí.
U McVeigha, veterána z války v Zálivu a sympatizanta s hnutím amerických milicí, posílilo toto neštěstí jeho nenávist k americké federální vládě, neboť zásah považoval za důkaz snahy, že se snaží omezit práva individuálních občanů (skutečnou příčinou razie FBI ve Waco přitom byla informace, a jak se ukázalo, tak pravdivá, že davidiáni hromadí ve svém centru nelegální střelné zbraně). S Nicholsem se McVeigh znal z dob základního vojenského výcviku, který oba absolvovali v roce 1988 ve Fort Benning, a protože oba inklinovali k extremismu, znovu se shledali a usoudili, že vláda by měla za požár ve Waco zaplatit.
McVeigh sice zprvu zvažoval atentát na některou z osob, jež byly s razií spojovány, například na tehdejší nejvyšší státní zástupkyni a pozdější ministryni obrany USA Janet Renovou, nakonec ale došel k závěru, že útok na některou z federálních budov bude lepší.
Identifikační kresba FBI zachycující pachatele bombového útoku na Federální budovu v konfrontaci s fotografií skutečného útočníka Timothyho McVeigha
Jako rozhodující kritérium pro volbu vhodné budovy si zvolil to, že v ní budou sídlit alespoň dva z těchto tří federálních donucovacích orgánů: Úřad pro alkohol, tabák a střelné zbraně, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebo Úřad pro potírání drog. Ve své autorizované biografii ale také uvedl, že chtěl minimalizovat oběti z řad civilních občanů, kteří neměli s vládou nic společného. Proto prý nakonec vyloučil původně zvažovanou čtyřicetimetrovou budovu Simmons Tower v Little Rock v Arkansasu, kterou údajně zachránilo to, že si v jejím přízemí všiml květinářství.
Výbušnina z hnojiva
Jako náhradní cíl si McVeigh zvolil Federální budovu Alfreda P. Murraha a v prosinci 1994 si ji ve společnosti Fortiera obhlédl zblízka. Usoudil, že je to ta pravá: od protilehlých nevládních budov ji totiž oddělovalo rozlehlé parkoviště, takže McVeigh ve své pomatené mysli došel k závěru, že exploze zasáhne jen „viníky“ a nikoli „nevinné“.
Vhodné suroviny pro výrobu výbušniny obstaral Nichols: v obchodech pro zemědělce nakoupil čtyřicet 23kilových pytlů hnojiva na bázi dusičnanu amonného, běžně používaného ke hnojení kukuřice. Zhruba ve stejné době, kdy Nichols nakupoval, ukázal McVeigh Fortierovi a jeho ženě Lori ručně kreslené schéma bomby, již hodlal sestrojit, a vybídl je, aby mu s bombovým útokem pomohli. Fortier to odmítl, ale ani on, ani jeho žena policii nic neoznámili. Tehdy ještě mohli vražedný útok zastavit…
Vlastní bombu tak sestavili McVeigh s Nicholsem a pravděpodobně v noci ze 17. na 18. dubna 1995 ji vynosili ze skladovacího prostoru v Nicholsově bydlišti v Heringtonu v Kansasu do zapůjčeného náklaďáku Ryder, jehož podlahu zpevnili přibitými deskami, které měly držet barely s výbušninou na místě. Poté za pomoci plastových kbelíků smíchali chemikálie a sudy naplnili, každý vážil téměř 230 kg. Do většiny sudů přidali také kovové lahve acetylenu, které měly zvýšit tříštivý účinek exploze.
Fotografie z bombového útoku v Oklahoma City v roce 1995:
Smrtonosný vůz řízený McVeighem vjel do Oklahoma City v 8:50 a o sedm minut později ho zaznamenala bezpečnostní kamera snímající prostor před vstupní halou hotelu Regency Towers Apartments. Vůz směřoval k federální budově. Ve stejné době McVeigh aktivoval časovač bomby nastavený na pět minut a poté zaparkoval náklaďák před vchodem do budovy, vystoupil, nákladní auto zamkl a odjel únikovým vozem, který mu na místě nechal Nichols o pár dní dřív. Byl vzdálen jen pár bloků, když došlo k explozi.
Přišel i nejvyšší trest
Ačkoli klíčky od náklaďáku zahodil, moc si nepomohl, policie jej dopadla už půldruhé hodiny po výbuchu. Minul totiž dálniční policejní hlídku, jenže policista Charlie Hanger si všiml toho, že vůz nemá poznávací značku, a McVeigha zadržel (výbuch budovy otřásl celým městem a všichni policisté byli v pohotovosti). Při osobní prohlídce pak u něj našel ještě pistoli, takže ho zatkl, spoutal a prohledal vůz.
V autě našel vizitku z obchodu s vojenskými přebytky, na níž byla rukou připsána poznámka o zakoupení TNT za pět dolarů a o tom, že je ho potřeba víc. Tím se stal McVeigh jasně podezřelým, a protože v autě byla také spousta Nicholsových otisků, došla si policie brzy i pro něj.
Atentátníci byli souzeni a odsouzeni. McVeigh dostal trest smrti a 11. června 2001 byl popraven smrtící injekcí v americké federální věznici v Terre Haute v Indianě. Nichols byl odsouzen na doživotí. Michael Fortier dostal za to, že mohl před útokem varovat a nevaroval, 12 let vězení. Jeho žena Lori do vězení nešla: rozhodla se spolupracovat a výměnou za své svědectví získala imunitu.
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
