Vyhrocenou atmosféru v Bosně a Hercegovině posledních dní přirovnal slovenský diplomat Miroslav Lajčák k dusnu mezi Prahou a Bratislavou na konci roku 1992.

„Všichni víme, jak to tehdy dopadlo,“ varoval před hrozbou rozpadu Bosny Lajčák, vysoký představitel Evropské unie, který dohlíží na správu Bosny a Hercegoviny.

Dva tábory v jednom státě – bosenští muslimové a Srbové – týden před místními volbami dělají vše pro to, aby si v jedné zemi co nejvíce komplikovali život.

„Každý říká, že je pro Bosnu, ale zároveň bere druhou půlku země jako nepřátelský stát,“ řekl Lajčák.

Srbové v hymně zapomněli na Bosnu

Bosenští lokální politici po zatčení srbského lídra Radovana Karadžiče volali po vyhnání Srbů z bosenské Republiky srbské. Ta tvoří vedle muslimsko-chorvatské federace druhý pilíř bosenského státu. Provokace přicházejí i od Srbů. Jejich místní vláda rozhodla, že odejde ze společné státní elektrárenské společnosti Elektroprenos a založí si vlastní.

„Beru to jako vyhlášení otevřeného konfliktu s mezinárodním společenstvím,“ obul se do rozhodnutí americký diplomat Raffi Gregorian.

Parlament bosenských Srbů v létě přijal i svůj nový provokativní znak, vlajku a hymnu s názvem „Má republika“. Původní symboly zrušil ústavní soud v Sarajevu, protože nereprezentovaly ostatní etnické skupiny.

Jenže ani v nové hymně se nezpívá o Bosně – jen o její srbské oblasti se mluví jako o „zemi zářícího slunce, ve které žijí čestní a dobří lidé.“

Argumentují příkladem Kosova

Bosenští Srbové nedávno znovu pohrozili, že se odtrhnou, aby se připojili k sousednímu Srbsku.

„Vyhlášení nezávislosti Kosova je v tom utvrdilo,“ myslí si předseda zahraničního výboru české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Ještě jedna věc Srby dopaluje. Stěžují si, že haagský tribunál trestá bosenské válečné zločince nižšími tresty než srbské.
Například bosenský velitel Rasim Delić, který toleroval zvěrstva na Srbech, dostal před dvěma týdny jen tříletý trest.

Snahu dát národy znovu dohromady se teď 13 let po válce snaží nová multietnická strana, kterou založil Srb Bojan Bajić. „Dejte pokoj s naschvály, chceme do Evropy,“ hlásá.

„Jenže nastávající české předsednictví je pasivní. I když mluví o západním Balkánu jako o prioritě, sliby zůstávají jen na papíře,“ domnívá se Hamáček. Česká vláda mluví podle něj nanejvýš o Chorvatsku, i když slibovala daleko více – jak pro Bosnu, tak Srbsko nebo Makedonii.

„Evropská unie by za českého předsednictví na tento region i přes jiné konflikty neměla zapomínat,“ varoval Lajčák.