Došlo na ostrý konflikt se členy kmene, kteří lednový incident zaznamenali na mobilní telefon. Nezvaní návštěvníci podle agentury Reuter pohrozili, že vypálí jejich vesnice, aby tamní obyvatele vyhnali pryč. Situace dospěla až do bodu, kdy si bojovníci Uru-eu-wau-wau připravili luky a šípy s otrávenými hroty.

Vetřelce se jim podařilo odehnat. Ti však u vstupu do rezervace nechali varování - prostřelenou informační ceduli. „Bylo to varování, že se vrátí,“ řekl reportérům Reuters devatenáctiletý Awip Puré Uru-eu-wau-wau, podle kterého byl incident jen součástí výhružek a ilegálních nájezdů, kterým musí domorodci od Bolsonarova nástupu k moci čelit.

Brazilská nezisková organizace Domorodá misionářská rada (CIMI) uvádí, že od zvolení Jaira Bolsonara v říjnu loňského roku stoupl počet invazí na území domorodých kmenů o více než 150 procent.

V den prezidentova vítězství vypálili podle CIMi neznámí útočníci zdravotnické zařízení a školi kmene Pankararú na severovýchodě státu Pernambuco. Ve středozápadním státě Mato Grosso do Sul zase skupina farmářů střílela na domorodce z kmene Guaraní Kaiowá, aby je zastrašila.

Ani centimetr půdy

Brazílie je podle statistik domovem přibližně 850 tisíc domorodců ve zhruba 300 různých kmenech. Jejich rezervace tvoří přibližně 13 procent území země a dlouhou dobu jsou předmětem sporů s Brazilci, kteří chtějí získat tamní přírodní bohatství.

Bolsonaro ve své kampani přislíbil boj proti tomu, co nazývá „přehnanou vládní ochranou pro menšiny“. „Přirovnal domorodce v rezervacích ke zvířatům v zoologických zahradách a prohlásil, že by jim bylo lépe, kdyby se začlenili do společnosti a dostali podíl ze zisku, který by přinesly nové farmy, pily a doly. Rezervace označil za překážku pro agrobyznys,“ vysvětluje agentura Reuters.

„Pokud se stanu prezidentem, nebude tu ani jeden centimetr čtvereční půdy vyhrazený pro rezervace,“ prohlásil během kampaně v roce 2017. A ve stejném duchu Bolsonaro jednal i po svém zvolení. Vládní organizaci na ochranu domorodců FUNAI odebral pravomoc stanovovat hranice rezervací, kterou přesunul na ministerství zemědělství, jehož hlavou je v současné době Nabhan Garcia, blízký stoupenec prezidenta, který má v této otázce podobné názory.

Obhájci domorodců, mezi které patří i lidé z CIMI, považují prezidentova slova a kroky za nebezpečné, vystavují totiž kmeny riziku. „Jeho proslovy během kampaně se staly synonymem pro povolení k invazím do chráněných oblastí,“ uvedla šéfka ochranářské organizace Kanindé Ivaneide Bandeirová.

Příprava na boj

Populaci kmene Uru-eu-wau-wau podle Reuters zdecimovaly nemoci, které sem v 70. letech minulého století zavlekli farmáři. Dnes jich přežívá už jen zhruba 150 na území o rozloze 1,9 milionu hektarů. Ačkoli někteří z nich nosí džíny a používají mobilní telefony, které si mohli dovolit díky vládním příspěvkům a prodeji ořechů, žijí převážně stejným způsobem, jako jejich předkové. Loví tapíry a divoká prasata.

S invazemi farmářů a ilegální těžbou dřeva se museli potýkat už v minulosti, lednový incident však byl jiný. „Namalovali na stromy čísla v přesně vyměřených vzdálenostech, což naznačuje, že vyměřovali pozemky pro budoucí osadníky,“ upozorňuje agentura.

Členové kmene proto svolali nouzové shromáždění obyvatel všech šesti vesnic. Náčelníci a válečníci na svá těla nanesli bojové barvy, nasadili si čelenky z per papoušků ara a tančili bojové tance. Zároveň zaslali vládě dopis, ve kterém žádají o ochranu a varovali, že v případě nutnosti použijí zbraně.

„Potřebujeme tuto půdu a lesy, abychom mohli přežít,“ řekl reportérům náčelník jedné z vesnic Tangae Uru-eu-wau-wau. Šéf agentury FUNAI Franklimberg Ribeiro sice domorodcům přislíbil pomoc, od incidentu však uplynuly týdny a nikdo nebyl potrestán. Kmen Uru-eu-wau-wau se proto obává nejhoršího.