„Pravděpodobně by se to všechno nestalo, kdybych se o Anderse více staral,“ řekl Breivik senior, jenž žije jako penzionovaný diplomat ve Francii.

Dvaatřicetiletý pravicový extremista 22. července odpálil bombu v centru norské metropole Oslo, kde zemřelo osm lidí, a poté na nedalekém ostrově Utöya postřílel 69 účastníků letního tábora mladých sociálních demokratů.

Breivikův otec označil svého syna za „nejhoršího teroristu od 2. světové války“. Údajně spolu nebyli zhruba 15 let v přímém kontaktu. Naposledy si zatelefonovali zhruba před šesti lety, přiznal Breivik starší v rozhovoru pro čtvrteční vydání Sternu.

Nyní by však syna chtěl navštívit ve vězení. „Chci mu pohlédnout do očí,“ řekl otec útočníka. Odpustit mu však prý nemůže.

Skryté psychické problémy?

Média už dříve spekulovala, že útočníkovy skryté psychické problémy by mohly mít příčinu v odloučení od vlastního otce. Ten rodinu opustil, když měl Anders Behring Breivik rok.

Bývalý úspěšný diplomat nedávno novinářům řekl, že se měl jeho syn raději zabít sám, než vraždit druhé.

Sám Breivik mladší si ve svém „manifestu“ stěžuje, že vyrůstal v silně matriarchálním prostředí, což ho prý „feminizuje“. V textu hovoří o úpadku tradiční role otců v západní Evropě. „Absence otců vytvořila společnost plnou sociálně patologických jevů a nedostatek mužské sebedůvěry z nás udělal snadnou kořist pro nepřátele,“ napsal Breivik.

Soudní psychiatři koncem listopadu prohlásili, že atentátník jednal v nepříčetnosti. Zpráva v Norsku vyvolala velké spory a zřejmě ještě není konečná. Pokud by se však soud názorem dvojice psychiatrů řídil, nemohl by být Breivik odsouzen k až 21letému vězení, ale byl by poslán do psychiatrické léčebny. Z ní by mohl být po čase propuštěn, ale také by v ústavu mohl strávit zbytek života.