Brigham Young, původem z chudé farmářské rodiny z amerického Vermontu, vyrostl ve státě New York, kde se v šestnácti letech osamostatnil a začal pracovat jako tesař. Následně se oženil a přestěhoval do města Mendon ve státě New York – nedaleko místa, kde zakladatel Mormonismu Joseph Smith pracoval na údajném překladu Knihy Mormonů.

S tou se také Young krátce po její publikaci v roce 1830 setkal – poté, co ji misionář prodal jeho bratrovi. Díky tomu se podle encyklopedie Brittanica z chudého chlapce z jedenácti dětí stal jeden z nejzásadnějších mužů, kteří ovlivnili vývoj amerického západu.

Učení Younga zaujalo natolik, že následné dva roky strávil jeho studiem. V dubnu roku 1832 se nechal v mormonské chrámě pokřtít. Následující rok, po smrti své ženy, se rozhodl i se svými dvěma dcerami k zakladateli církve přidat a následovat ho do Kirtlandu v Ohiu.

„Pokud se někdy setkal se svatými někdo chudší, něž já, tak to bylo jen proto, že neměl nic,“ vzpomínal Young podle amerického zpravodajského serveru PBS.

Young byl statný muž plný energie, kterou se rozhodl investovat právě mormonskému učení. Působil na východě Ameriky jako misionář, víru také přinesl do Anglie, kam odjel na misi v letech 1840 až 1841. Povedlo se mu tak otevřít cestu pro mnoho evropských konvertitů, zejména pak ze Skandinávie.

Do jeho zatčení z důvodu polygamie, kterou Mormoni prosazovali, zbývalo ještě celých třicet let.

Věrný apoštol

Byl zarytým obráncem Josepha Smitha, kterého označil za druhého nejlepšího člověka po Kristu, „který kdy žil a žije“. Stal se šéfem kvora dvanácti apoštolů, kteří představovali řídící orgán církve. Současně však zprvu nesouhlasil se vším, co prorok hlásal. Podle PBS původně myšlenku mnohoženství odmítal s tím, že by „raději zemřel“.

Nakonec však povolil – za celý život se oženil s desítkami žen, se kterými zplodil celkem přes pět desítek potomků. Přesné číslo jeho manželek se různí, vládní server HistoryToGo.Utah.Gov jich uvádí na pět desítek. Toto číslo potvrzuje i server History.com. Později sám polygamii výrazně prosazoval.

Polygamie a Mormoni

Young byl v pozdějším věku terčem kritiky, zejména pak z důvodu polygamie, která byla v té době mezi Mormony podporovaná. Polygamie byla po otrokářství jedno z nejkontroverznějších amerických témat devatenáctého století.

Obě tyto praktiky byly stranou Republikánů v roce 1856 zavrženy. Polygamie totiž v tehdejší optice narážela ideu ideálního rodinného života viktoriánské Ameriky. Mormoni však měli pro své konání řadu argumentů. Podle historiků byla polygamie založena na principech ze Starého zákona.

Podle serveru Daily.Jstor.Org Mormoni na druhou stranu zakazovali cizoložství, současně také měli jasný názor na další sexuální praktiky. Tak, jako ostatní, se domnívali, že by „mužské sperma nemělo být plýtváno při jiných aktivitách, než plození potomků“.

Moronská myšlenka byla rovněž podpořena křesťanskou ideou blížícího se konce, která vedla věřící k vyšší reprodukci. Rovněž se mimo jiné domnívali, že pohlavní styk v těhotenství způsobuje nemoc již existujícího plodu.

Americký Mojžíš, vůdce migrace na západ

Samozvaný prorok a zakladatel církve Joseph Smith byl při čekání na soud v roce 1844 zavražděn. Následně Young navrhl, aby církev řídilo kvorum, s čímž všichni Mormoni, kteří žili v Nauvoo v Illinois, souhlasili.

Mormoni však v té době žili v nebezpečí. Proto Young naplánoval přestěhování Mormonů do údolí k Velkému Solnému jezeru (Great Salt Lake), které bylo v té době součástí Mexika.

Doufal, že tak konečně jeho církev uteče všudypřítomnému pronásledování. Museli se již vystěhovat z Ohia i Missouri, a to z důvodu nevraživosti, která vůči Mormonům panovala. Vydali se tak na 1300 mil dlouhou cestu, která vedla i přes pohoří Skalnaté hory (Rocky Mountains).

Stěhování se snažil vymyslet nejlépe, jak mohl. I tak si však první fáze migrace v zimě 1846 vyžádala mnoho lidských životů. Young byl často nemocný a zmítán pochybnostmi, zda je ochrany svých lidí schopen. V průběhu jedné z nemocí v roce 1847 však měl mít podle serveru PBS vizi. Měl spatřit svého duchovního vůdce Smitha, který mu řekl, aby „naslouchal malému hlasu uvnitř“.

To mu napomohlo se stát silným lídrem, kterého církev potřebovala. Byl jmenován druhým mormonským prezidentem a prorokem. V následných dekádách do mormonského města dorazily tisíce Mormonů. Podle History.com se Young stylizoval do proroka a lídra ve stylu starého Izraele. Tím si získal přezdívky jako „lev páně“ či „americký Mojžíš“.

Rozepře se státem

Toho roku Mormoni doputovali k Velkému Solnému jezeru a Young prohlásil toto místo jejich domovem. Na místě ihned začaly stavební práce. Vybudoval zde se svými ženami velký komplex, který zahrnoval i například školu pro všechny jeho děti. Položili tak základy současnému americkému městu Salt Lake City.

V roce 1850 se stal Utah součástí Spojencích států amerických a Young se stal jeho guvernérem. Oblast řídil jako teokracii, církevní doktríny hrály před americkými zákony prim. Například pokračoval v omezování Afroameričanů a jejich rolí v církvi. Ti se například nemohli stávat knězi.

Záhy se však dostal do konfliktu s federální vládou. Youngovo zacházení s úředníky, jeho rétorika (prohlásil, že „každý prezident USA, který proti tomuto lidu pozvedne prst, zemře předčasnou smrtí a půjde do pekla“) a veřejné přijetí polygamie vedlo k rozepři se samotným prezidentem Jamesem Buchananem.

Ten prohlásil v roce 1857 mormonské počínání za rebelii a vyslal k jezeru armádu, aby je zastavila. To podle serveru History To Go vyústilo v mnoho konfliktů zvané Válka v Utahu, která skončila následující rok. Young byl zbaven postu guvernéra, který již nikdy zpět nezískal. Jako prezident Mormonů však vedl lid v Utahu až do své smrti.

Konflikt mezi Mormony a státem nebyl nijak významný, za jeho trvání se však udál nechvalně známý masakr Mountain Meadows. Stále se debatuje o tom, zda přímo Young nařídil popravu 120 nemormonských občanů, či zda ho způsobil svou plamennou řečí. Jediný Mormon, který byl za tento masakr odsouzen, byl Youngův adoptivní syn, který byl v roce 1877 popraven.

Poté, co prezident Buchanan udělil Mormonům v roce 1858 milost, se Young vrátil k budování mormonské komunity v Utahu. Motivoval další Mormony ke stěhování a zasazoval se o ekonomickou soběstačnost v oblasti. Založil například předchůdce Brigham Young Univerzity v Utahu. Prokázal se také jako schopný businessman, kterým si vydělal velké jmění. Své úsilí však investoval zejména do zmíněné soběstačnosti oblasti.

Young byl před sto padesáti lety, 2. října 1871, za praktikování polygamie zatčen, což vedlo k jeho krátkému věznění v březnu 1875. Nebyl však odsouzen. Jeho tajemník George Reynolds se však ze stejného důvodu dostal až k nejvyššímu soudu USA.

Brigham Young zemřel v roce 1877 ve věku 76 let. Přišlo se s ním rozloučit na padesát tisíc lidí. Inspiroval své následovníky svým prostým chováním a schopnostmi pragmatického organizátora. 

Byl autorem řady kontroverzních teorií. Vedle propagování polygamie a sporných teorií o Afroameričanech vymyslel tezi, která učila, že první člověk na zemi Adam byl z jiné planety. Ani jedna z těchto teorií však v současném učení církve, na kterou někteří nahlížejí jako na sektu, není.

Mormoni jsou až do dneška četnou náboženskou skupinou po celém světě – hlásí se k ní přes 16 milionů lidí po celém světě. Své sídlo má Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů například i v Praze na ulici Milady Horákové v Holešovicích.

Kdo jsou Mormoni?

Náboženský směr vycházející z křesťanského prostředí. S ideou poprvé přišel zakladatel církve Joseph Smith ve dvacátých letech 19. století v Americe. Ten měl mít v mládí několik vidění, při kterých se mu údajně zjevil Ježíš Kristus. V roce 1827 sepsal (údajně přeložil) Knihu Mormonů, kterou měl sepsat na základě zlatých desek, ke kterým ho měl navést anděl Moroni – ty však nikdy nikomu neukázal. 

Mormoni uznávají Bibli, Knihy Mormonovy a několik dalších. Většina dnešních Mormonů (členů tzv. Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů) žije mimo USA, nejčetněji zastoupeni jsou ve státě Utah, kde je zhruba 70 procent populace mormonská. Dnes se již k polygamii nehlásí.