"Díval jsem se na ten včerejší (sobotní brífink) a upřímně řečeno mi to přišlo naprosto trapné," řekl Spiegelhalter moderátorovi Andrewovi Marrovi. "Je nám prezentována spousta velkých čísel, třeba přesné číslo o provedených testech: 96 878. Jenže tolik testů provedeno nebylo, zahrnují tam testy, které jsou rozesílány. Je nám řečeno, že 31 587 lidí umřelo. Kdepak, je to mnohem víc. Takže si myslím, že to ve skutečnosti není důvěryhodné tlumočení statistik," pokračoval britský profesor.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE 

Narážel při tom mimo jiné na to, že vláda do oficiální bilance epidemie počítá pouze úmrtí lidí, kteří měli pozitivní laboratorní test na koronavirus SARS-CoV-2. Mapování nákazy však zdaleka není dokonalé, zejména v domovech pro seniory, a souhrnné statistiky o počtu úmrtí v zemi nasvědčují tomu, že kvůli covidu-19 už ve Spojeném království umřelo přes 50 tisíc lidí.

Promarněná šance 

Podle Spiegelhaltera jsou podvečerní vládní brífinky promarněnou šancí. "Veřejnost, která převážně silně podporuje opatření, je hladová po detailech, faktech a opravdových informacích a místo toho je krmená tímhle, což já nazývám číselným divadlem. (…) Zkrátka si přeji, aby byly údaje sestavovány a prezentovány lidmi, kteří znají jejich silné stránky i rezervy," řekl.

Spiegelhalter se do zpráv britských médií dostal už před několika dny díky článku na webu deníku The Guardian, v němž popsal úskalí prostého srovnávání národních bilancí u zemí nejhůře zasažených koronavirem. Poté, co britská bilance tento týden překonala tu italskou a stala se nejvyšší v Evropě, britský premiér Boris Johnson při parlamentních interpelacích odkázal na Spiegelhalterova slova ve snaze ukázat, že je příliš brzy na to hodnotit počínání jeho vlády v boji proti nákaze. Akademik se proti tomu záhy na twitteru ohradil a svůj postoj dovysvětlil v dnešním rozhovoru.

"Chtěl jsem jenom říci, že vzhledem k obrovským rozdílům ve způsobech, jakým jednotlivé země hlásí své údaje, je naprostá pitomost dělat nějakou soutěž o to, kdo je nejhorší v Evropě. (…) Neříkal jsem, že nelze dělat vůbec žádná srovnání," uvedl. Smysl podle něj má konfrontace britského stavu například s Německem, Rakouskem či Dánskem, "už jen proto, abychom řekli, že to, co se stalo v této zemi, nebylo nevyhnutelné".