David Cameron loni před volbami slíbil referendum kvůli tlaku euroskeptického křídla své strany, které zase bylo pod tlakem Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Původně vnitropolitický a vnitrostranický Cameronův politický gambit tak odhalil velkou polarizaci Británie a ukázal na obavy společnosti z imigrace a z ekonomických problémů.

Stál ho však i premiérské křeslo. Cameron dnes ráno oznámil, že odejde do říjnové konference své Konzervativní strany, aby mohl jednání o odchodu s Evropskou unií vést jeho nástupce. Odložil tak aktivaci článku 50 unijních smluv, kterým se spustí dvouletá lhůta pro vyjednávání s EU. Stoupenci brexitu, včetně nejpravděpodobnějšího Cameronova nástupce, bývalého londýnského starosty i dnes zdůraznili, že není kam spěchat a vše je potřeba důkladně rozvážit. Již tím se však dostala Británie do sporu se špičkami unie, které chtějí, aby proces brexitu začal ihned.

I když se neví přesně kdy, stane se Británie první zemí, která z Evropské unie odejde. Na rozhodnutí zareagovaly finanční trhy, kde kurz libry spadl na nejnižší úroveň za posledních více než 30 let. Hluboký propad zažila i londýnská akciová burza.

Během dramatické noci na dnešek první odhady po uzavření volebních místností ukazovaly na vítězství Remain (Zůstat), ale hlasování nakonec přineslo brexitu relativně jasné vítězství.

Jako první slavil "den nezávislosti" šéf UKIP Nigel Farage. Političtí komentátoři připomínají, že se sedmkrát neúspěšně snažil o zvolení do britského parlamentu, ale nyní je zodpovědný za změnu kurzu britské historie.

Relativně zdrženlivě naopak vystoupil nejviditelnější představitel kampaně Leave (Odejít), bývalý starosta Londýna Boris Johnson. Podle něj má Británie konečně možnost rozhodovat o svých zákonech a daních a kontrolovat své hranice.

Online reportáž

Britové rozhodli o budoucnosti. Velké Británii řekli ne

Celá on-line reportáž ZDE

Křeslo se rozhoupalo i pod předákem opozičních labouristů Jeremym Corbynem, kterého řada kritiků viní z toho, že jeho kampaň "na půl plynu" pomohla brexitu k vítězství. Dvě labouristické poslankyně podaly dnes návrh, aby mu labouristický poslanecký klub v pondělí vyjádřil nedůvěru.

Političtí komentátoři nešetřili od rána silnými slovy. Komentátor BBC Nick Robinson uvedl, že výsledek je nejblíže tomu, co by se dalo označit jako revoluce. Připravte se na politický a finanční zmatek, jaký jste ještě nezažili, tvrdí ekonomický komentátor televize ITV Robert Peston.

Finanční středisko City zažilo otřes. "Je to šokující. Kdo může řídit zemi. Je tu hodně nejistoty. Myslím, že zahraniční investice zůstanou dlouho stranou," řekl listu Financial Times obchodník jednoho z hedgeových fondů. Guvernér centrální banky Mark Carney veřejně vystoupil a snažil se trhy uklidnit.

Odpůrci i stoupenci brexitu se shodují, že referendum má historické rozměry. Zatímco euroskeptici slavili, druhá strana se obává důsledků. Je to hrozný den pro Británii, může to být katastrofa pro nás i pro svět, řekl čelný labouristický poslanec Keith Vaz. Podle něj se voliči rozhodovali především emotivně bez ohledu na názor většiny ekonomů a dalších expertů, kteří varovali před důsledky brexitu.

Předsedkyně zelených Caroline Lucasová uvedla, že tento "zdrcující výsledek" je varováním pro celý politický establishment, protože referendum bylo zaměřeno především proti němu.

Naopak bývalý ministr obrany Liam Fox, který vedl kampaň pro brexit, ocenil, že Británie se nyní rozhodla "změnit kurz svých dějin".

Referendum o nezávislosti Skotska je opět na stole

Vyhrotila se situace kolem Skotska a Severního Irska. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová dnes oznámila, že je opět na stole referendum o nezávislosti Skotska, které hlasovalo pro setrvání v EU.

Republikánská strany Sinn Féin také oznámila, že po referendu britská vláda "pozbyla mandátu" zastupovat ekonomické a politické zájmy Severního Irska. Nicméně unionisté v Ulsteru budou proti snahám Sinn Féin uspořádat severoirské referendum. Hrozilo by tak obnovení napětí v Severním Irsku, kde po desetiletích násilí panuje křehký mír.

Po analýze výsledků referenda se potvrdilo, že pro členství hlasovali hlavně mladí lidé - 75 procent do 14 let, 46 procent ve věku 24 až 49 let, nad 50 let 44 procent a nad 65 let 39 procent.

Pro brexit byla hlavně střední Anglie, proti jihovýchod a jihozápad a především Londýn. Pro Remain většina vysokoškoláků, zatímco pro brexit lidé s nižší nebo žádnou kvalifikací. Vysoké vítězství zaznamenalo Remain právě v univerzitních městech jako je Edinburgh, Oxford či Cambridge.

V tomto referendu byla kosmopolitní, společensky liberální Británie přehlasována společensky konzervativní částí země, která je hluboce znepokojena imigrací, uvedla BBC.