Nemocné osoby pocházejí ze severního Walesu, kde na jedné farmě uhynulo nezvyklé množství kuřat. Zbytek drůbeže byl pro jistotu vybit. Zdravotníci provedli testy na devíti osobách. U pěti z nich byly zkoušky negativní. Tři lidé byli hospitalizováni a později byli z nemocnice propuštěni.

Podtyp H7 je považován za méně zhoubný než H5, ale v minulosti se jím nakazily desítky lidí. V roce 2003 jím bylo v Nizozemsku postiženo 89 osob, z nichž jeden člověk zemřel. U většiny lidí se ale nakažení projevilo jen zánětem spojivek, což je mírná oční infekce.

"Úmrtnost u virů H7 není na úrovni H5N1," prohlásil Michael Perdue ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Odborníci odhadují, že umírá zhruba polovina či více lidí, kteří se dostanou do kontaktu s virem H5N1.

Přestože viry H7 mají tendenci vyvolávat u lidí jen mírná onemocnění, stále mají potenciál vyvolat globální chřipkovou pandemii, takže jejich bedlivé monitorování je na místě, soudí experti.

"Mírně choroboplodný vir H7 nemusí být vysledován tak jednoduše jako vysoce patogenní virus," upozornil Perdue s tím, že mírné symptomy nakažení virem H7 mohou být snadno zaměnitelné s běžnou chřipkou. Odborníci tak ztrácejí vzácný čas při pátrání po hrozbách pandemie.

Podobně jako jiné chřipkové viry i H7 se neustále vyvíjí. Jiné podtypy virů ptačí chřipky také vyvolaly u lidí nemoci. Kontrola nad všemi podtypy v Evropě v posledních letech značně vzrostla.

Po celém světě si podle údajů WHO dosud virus H5N1 vyžádal 185 lidských životů. Odborníci se obávají pandemie v případě, že by virus zmutoval a stal se přenosným mezi lidmi.