Britský premiér Gordon Brown včera oznámil, že počet nových jaderných elektráren, které by do jisté míry vymanily Spojené království ze závislosti na černém zlatě, bude v budoucnu v podstatě neomezen.

Stávající reaktory pokryjí 20 procent britských energetických nároků a Brown během následujících 15 let plánuje výstavbu dalších nejméně osmi elektráren.

Svými nukleárními cíli si však také vysloužil ostrou kritiku ekologů, kteří v nich vidí jen další tučné výdaje z kapes daňových poplatníků, protože jen likvidace devíti z deseti dosluhujících reaktorů, jež má nová osmička nahradit, bude stát až 73 miliard liber. Podle bouřících se enviromentalistů je sporná i bezpečnost elektráren.

Téma ropy bylo na pořadu dne i v Karibiku. Venezuelský prezident Hugo Chávez však problematiku pojal poněkud svérázně – karibským národům účastnícím se na dohodě PetroCaribe nabídl výhodnější platby.

Přes deset smluvních států bude moci surovinu uhradit jen 40 procenty její ceny během tří měsíců, oproti dosavadním 50 procentům. Zbytek ceny bude podle smlouvy PetroCaribe z roku 2005 rozložen do 25 let s jednoprocentním fixním úrokem. Pokud ropa dosáhne ceny 150 dolarů za barel, okamžitá částka za ropu poklesne na 30 procent.

Chávezova taktika probíhá ve znamení pokusu o zpřetrhání vztahů s USA, které podle něj za globální surovinovou krizi mohou.

Ceny ropy podle agentury Reuters od minulého týdne v USA poklesly ze 148 dolarů za barel na 144 dolarů, při všeobecné nejistotě však nejde o setrvalý stav.