Už teď ovšem dohoda má závažný dopad na celou britskou společnost. Statický úřad oznámil, že zemi ve třetím čtvrtletí letošního roku opustilo rekordní množství pracovníků pocházejících z ostatních členských zemí Evropské unie. Konkrétně jde o 132 tisíc ekonomických migrantů z dosavadního celkového počtu 2,25 milionu.

NĚCO ZA NĚCO

Analytik Stephen Clark ze společnosti Resolution Foundation varuje, že britské firmy zaměstnávající velký podíl migrantů „musejí začít uvažovat o tom, jak se přizpůsobí prostředí s nižší migrací.“ Snaha zastavit migrační vlnu patří k hlavním důvodům, proč si Britové v předloňském referendu odhlasovali, že odejdou z Evropské unie.

Faktickým dopadem referenda je však oslabení libry a snížení atraktivity Británie coby místa, kde zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění. Změny na britském pracovním trhu zároveň vyvolávají nejistotu, pokud jde o další využití ekonomických migrantů z EU, kteří už v Británii pracují.

Aktuální pokles je nejvýraznější od roku 1997. Jak ale vyplývá z analýzy úvěrové pojišťovny Euler Hermes, brexit naplánovaný na březen příštího roku zasáhne z hospodářského hlediska i řadu další zemí, především Německo, Francii a Belgii.

Britská libra se vystoupením země z unie může znehodnotit až o pětinu. Na blížící se odchod reaguje i anglická Fotbalová asociace (FA), která navrhuje snížit počet zahraničních hráčů v týmech Premier League z nynějších sedmnácti na dvanáct.

PROSINEC JAKO DEADLINE ROZVODOVÉ SMLOUVY

Osud brexitové dohody je stále v rukou britského kabinetu, který se včera překvapivě vyjádřil jednotně, byť v něm dlouhodobě v této otázce vládly neshody.

Řádný summit EU, který všichni zúčastnění chápou jako ten nejzazší okamžik potvrzení takzvané rozvodové smlouvy, už je domluven na 13. a 14. prosince.

Premiérka Theresa Mayová získala podporu důležitých členů vlády, včetně ministra pro brexit Dominika Raaba, ministra životního prostředí Michaela Govea a ministra vnitra Sajida Javida. Ti myšlenku odchodu z EU od počátku podporovali.

Smířlivě se k návrhu staví také čím dál více lidí z obchodní sféry, například výkonný ředitel britské součásti německého koncernu Siemens Jürgen Maier. Tvrdí, že země „potřebuje jistotu“.