Pro vyšší školné hlasovalo 323 poslanců, proti 302. Vládní koalice konzervativců a liberálních demokratů má přitom za normálních okolností většinu více než 84 poslanců. Zvýšení poplatků je tak pro ni první velkou zkouškou. Hlasování rozdělilo koaliční liberální demokraty, kteří před volbami slibovali zrušení školného.

Před budovou parlamentu se demonstrující studenti celé odpoledne střetávali s policií. Zatímco někteří z nich házeli nejrůznější předměty, policisté proti nim zasahovali obušky a obě strany se místy přetahovaly o policejní bariéry. Studentům se nakonec podařilo proniknout na prostranství před parlamentem. Dav místy rozháněli také policisté na koních.

Po hlasování protesty pokračovaly. Studenti mimo jiné zapalovali lavičky a další předměty a rozbíjeli okna. Agentura Reuters s odvoláním na svědky napsala, že za pokřiku „Chceme své peníze zpět“ vyrazili dveře ministerstva financí a pronikli dovnitř. Policie je zakrátko vytlačila.

Jejich královské výsosti jsou nezraněny

AP krátce nato hlásila napadení vozu s princem Charlesem a jeho ženou Camillou, vévodkyní z Cornwallu. Fotograf agentury viděl, jak demonstranti do auta kopou. Vůz pak odjel. Princova kancelář incident potvrdila, ale dodala, že „jejich královské výsosti jsou nezraněny“. Pár mířil do divadla a při příjezdu tam vypadal klidně, napsala AP.

Podle policie není jasné, zda napadení následníka trůnu s manželkou bylo cílené, nebo zda byli členové královské rodiny prostě jen „ve špatný čas na špatném místě“. Jejich limuzína Rolls Royce však podle AP vyšla z protestu počmáraná barvou a s rozpraskaným zadním okénkem.

Jiná skupina demonstrantů prošla řádivě obchodními ulicemi West Endu plnými lidí, rozbíjela výkladní skříně a zapálila obří vánoční strom na Trafalgarském náměstí.

Protestů se zúčastnilo kolem 30 tisíc lidí

Policie „svévolný vandalismus“ demonstrantů odsoudila a uvedla, že bylo zraněno 38 protestujících a deset policistů. Zadrženo bylo celkem 15 lidí.

Televize Sky již dříve uvedla, že 19 demonstrantů bylo ošetřeno, šest z nich zůstalo v nemocnici. Policie přičetla odpovědnost za násilí studentům, kteří zase volali na policisty „Hanba“. Podle organizátorů se londýnských protestů zúčastnilo kolem 30 000 lidí. Policie žádný svůj odhad účasti nezveřejnila.

Kauza školné rozdělila především menší vládní stranu, liberální demokraty. Všichni jejich kandidáti před květnovými volbami veřejně podepsali slib, že vysokoškolské poplatky zruší. Nyní se někteří zdrželi hlasování, další byli proti. Proti bylo také několik konzervativců.

Studenti protestující v ulicích byli podle agentury AP zvlášť rozzlobení na liberální demokraty, kteří porušili svůj předvolební slib. Šéf této strany Nick Clegg prý teď na univerzitách patří k nejméně populárním osobnostem.

Na univerzitách se odehrávaly okupační stávky

Během listopadu studenti středních a vysokých škol demonstrovali proti vyššímu školnému v Londýně třikrát a protesty vždy vyústily v násilí. Kromě toho se v posledních týdnech na různých univerzitách odehrávaly okupační stávky a další protestní akce.

Vláda zdůvodňuje vyšší školné tím, že musí snížit vysoký rozpočtový deficit, který podědili po předcházející labouristické vládě. Šéf liberálních demokratů Nick Clegg ve čtvrtek vyzval studenty, aby vyšší školné podpořili, a označil jeho odpůrce za snílky.

Vůdce opozičních labouristů Ed Miliband po hlasování označil dnešek za „špatný den pro rodiny a mladé lidi po celé zemi“. Podle studentů a opozice zatíží vyšší školné absolventy desetitisícovými dluhy a mnoho lidí z chudších rodin od studia odradí.

Dosavadní limit pro nejvyšší školné 3290 liber za rok se totiž zvýší od roku 2012 až na 9000 liber (asi 260 000 korun). Ve Walesu a Severním Irsku je školné stejné jako v Anglii, ve Skotsku se neplatí vůbec. Stejně jako nyní si studenti budou moci vzít relativně výhodné půjčky. Clegg zdůrazňuje, že je začnou splácet, až když budou ročně vydělávat 21 000 liber (625 000 Kč), zatímco nyní je to od 15 000 liber (445 000 Kč).

Podle řady komentářů mohou být nynější studentské protesty předehrou k rozsáhlejším nepokojům. Ohlášené rozsáhlé rozpočtové škrty, které povedou ke ztrátě statisíců míst ve veřejné správě, totiž začnou platit až v dubnu.