Definice, kterou vypracovala Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu, byla začleněna do kodexu labouristů už v červenci, ale ne se všemi příklady. Nyní už bude stranický kodex obsahovat všech 11 příkladů, rozhodlo národní vedení strany. Vydat chce také prohlášení týkající se ochrany svobody projevu.
"Národní výkonný výbor schválil vedle definice antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu, kterou přijal už v roce 2016, také všechny příklady, jež aliance uvádí. Současně přijal prohlášení, že se zaručuje, že tím v žádném případě nebude podkopávat svobodu projevu Izraele nebo Palestinců," uvedl výkonný výbor středolevicových labouristů.
"Výkonný výbor přivítal výrok Jeremyho Corbyna na schůzi týkající se aktivit proti antisemitismu, solidarity s židovskou komunitou a ochrany palestinských práv jako důležitý příspěvek v debatě o kodexu jednání labouristů," pokračovalo podle BBC vyjádření labouristů.
Kryjete antisemitismus, vinili Corbyna
Strana tím narážela na problém z letošního března, kdy židovské organizace v Británii obvinily jejího vůdce Jeremyho Corbyna, že ve straně toleruje antisemitské proudy. Corbyn se za to omluvil a napsal, že uznává, že se v Labouristické straně "objevila hnízda antisemitismu, což ranilo židovskou komunitu v Labouristické straně i ve zbytku země". Některé židovské organizace i labourističtí poslanci ho však nadále obviňovali, že pro eliminaci těchto ohnisek neudělal dost.
Corbynovi přívrženci naopak argumentovali, že doslovné přijetí definice antisemitismu podle aliance omezuje kritiku izraelského postupu vůči Palestincům.
Některá uskupení včetně Jewish Voice for Labour vyzvala výbor, aby hlasům volajícím po přijetí směrnice vzdoroval.
Pro labouristům se také uskutečnila v Londýně demonstrace, při níž prošli protestující britskou metropolí zabaleni do izraelských vlajek a vykřikovali, že labourismus je pro mnohé, jenom ne pro Židy.
Pracovní definice antisemitismu Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu
Plenární zasedání Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA), konané 26. května 2016 v Bukurešti, přijalo pracovní definici antisemitismu v tomto znění:
"Antisemitismus je takové vnímání Židů, které může být vyjádřeno jako nenávist vůči Židům. Verbální a fyzická manifestace antisemitismu může být namířena proti Židům a lidem za Židy považovaným, proti jejich majetku, proti komunitním a náboženským institucím."
Současné příklady projevů antisemitismu ve veřejném životě, v médiích, školách, pracovištích a náboženském prostředí mohou s přihlédnutím k celkovému kontextu zahrnovat následující prvky:
1) Vyzývání, podpora a ospravedlňování zabíjení nebo ubližování Židům ve jménu radikálních ideologií nebo extremistického vyznávání náboženského přesvědčení.
2) Vytváření lživých, odlidšťujících, démonizujících nebo stereotypních alegorií o Židech jako takových nebo posilování vnímání Židů jako skupiny – například, ale nikoli výjimečně, šířením mýtu o světovém židovském spiknutí nebo o tom, že Židé kontrolují média, ekonomiku, vládní a státní instituce.
3) Zobecňování viny za zločin spáchaný konkrétním pachatelem nebo skupinou Židů včetně přečinů spáchaných ne-Židy na všechny příslušníky židovské komunity – na Židy jako celek.
4) Popírání fakt, rozsahu, mechanismů (např. plynových komor) nebo záměru spáchat na Židech genocidu ze strany nacionálně socialistického Německa a jeho podporovatelů a spojenců během druhé světové války (holocaust).
5) Obviňování Židů jako lidí nebo Izraele jako státu z toho, že si vymysleli nebo zveličují holocaust.
6) Obviňování židovských obyvatel jiných států z větší loyality ke státu Izrael nebo k židovské komunitě po celém světě než k vlastnímu státu a národu.
7) Popírání práva Židů na sebeurčení, například tvrzením, že existence Státu Izrael stojí na rasismu.
8) Aplikování dvojitého standardu vyžadováním takového chování a jednání, které není požadováno od jiných demokratických států.
9) Užíváním symbolů a obrazů spojovaných s tradičními antisemitskými stereotypy, například obviňování Židů z vraždy Ježíše nebo z rituální vraždy, k charakteristice Izraele nebo Izraelců.
10) Srovnávání současné politiky Státu Izrael k politice Třetí říše.
11) Označování Židů jako celku zodpovědnými za činy Státu Izrael.