„Je to jako kdybyste objevili dalších sedm Leonardových maleb, o kterých dosud nikdo nevěděl. Takový význam má pro klasické archeology a ty, kdo studují staré řecké a římské umění,“ přirovnává objev kurátor Kenneth Lapatin. Příběh artefaktů starého Řecka přináší server The New York Times.

Video: postup práce podmořských archeologů

Podle potápěčů, kteří pracují na projektu Návrat na Antikythéru, opravdové poklady teprve čekají v mořské hlubině. Podle předběžných průzkumů by se na mořském dně měly nacházet pozůstatky nejméně sedmi bronzových soch. Jedná se o naprosté rarity, jelikož bronzové předměty málokdy přežily období válek, jelikož bývaly často roztaveny na meče, štíty, nebo další zbraně.

Vrak, který před 115 lety objevil sběrač mořských hub v hloubce 42 metrů, již odkryl obrovské množství artefaktů nevyčíslitelné hodnoty, namátkou například bronzové a mramorové sochy olympských bohů a řeckých hrdinů, ale i lidskou kostru, jejíž DNA vědci zkoumají.

Nejznámějším pokladem je ale takzvaný Antikythérský mechanismus, neboli první „počítač“. Diferenciální soukolí 37 ozubených koleček, vybavené dvěma ciferníky, umělo zaznamenávat pohyb Slunce a Měsíce a dokázalo předpovídat jejich zatmění. Podle historiků ho zkonstruoval řecký astronom Hipparchos ze Rhodu.

 

Potápěči již dříve ve vraku našli šest bronzových paží. Trvalo ale desetiletí, než s přispěním moderních technologií mohla být nalezena sedmá paže.

Letos v září jí tým potápěčů objevil pomocí moderního rámového detektoru kovů. Schovaná byla skoro půl metru pod mořskými usazeninami.

„Od první chvíle jsme věděli, že jde významný nález,“ říká potápeč Brendan Foley, který vydýchal skoro celou svou zásobu kyslíku, než se mu podařilo předmět zvednout ze dna. „Chybí mu sice prsty, i tak má ale obrovský význam. Můžete vidět krásu detailů této paže. Vidíte svaly, šlachy i prsty, nádhera,“ dodává.

Podle archeologů byla paže na lodi převážena ještě jako součást sochy, nikoliv samostatně. Zbytek těla měl byl být ještě schovaný pod vrstvou sedimentu.

Kromě paže také tým objevil malý bronzový disk se čtyřmi rohy. V každém rohu je díra zřejmě k tomu, aby se dal předmět připevnit.

Je možné, že jde právě o chybějící součástku do tajemného Antikythérského mechanismu. Podle expertízy je totiž na něm dekorativně vyznačen býk.

„Pokud je to součást mechanismu, jde o perfektní nález, o kterém si bude povídat celý svět,“ říká výzkumník Angeliki G. Simosi.

50 metrů dlouhá nákladní veslice, která vezla poklady staré Antikythérie, převážela obilí, mramor a umělecká díla do některého ze středomořských přístavů.

Nález tak dokumentuje rozkvetlý obchod tehdejšího světa.

„Pozorujeme největší prastarou loď, kterou kdy podmořská archeologie zkoumala,“ říká potápěč Foley.

Titanicu tehdejšího světa uštědřila úder bouře, která loď navedla na útesy nedaleko ostrova. Bezvládná loď nabrala vodu a turbulentně se navždy propadla do mořských hlubin.

Po desetiletí se historici domnívali, že se jedná o římské plavidlo. V roce 2012 podle chemické analýzy se ale prokázalo, že dřevo, ze kterého byla loď postavena, pochází ze severního Řecka a nalezené artefakty jsou rovněž řecké.

Video: jak funguje tajmný mechanismus?