Nejznámější indická památka Tádž Mahal se dlouhodobě potýká se znečištěním ovzduší a poletujícími mračny hmyzu, jejichž vlivem se původní sněhobílá barva mění na žlutou, hnědou až zelenou. Indický nejvyšší soud už v květnu přikázal vládě, aby „změnu barvy“ památky začala řešit.

Situace se však kupředu příliš neposunula a zlepšení brzdí i spory o kompetence. Zatímco střed mauzolea spravuje centrální vláda boční křídla spravuje místní vláda. Nejvyššímu soudu tak již došla trpělivost s tím, co označil za „letargii“ ve snaze vyřešit zhoršující se stav památníku.

Nejnovější kritika soudu přišla v reakci na petici, která se týkala obav o vlivu znečištění na památku 17. století. „Buď uzavřeme Tádž, nebo ho zdemolujete či obnovíte. Osmdesát milionů lidí se chodí koukat na Eiffelovku, která vypadá jako televizní věž. Náš Tádž je mnohem krásnější,“ píše se v rozhodnutí soudu.

Místní noviny napsaly, že právní zástupce ministerstva životního prostředí a lesnictví Atmaram Nadkarni soudu řekl, že výbor vedený indickým technologickým ústavem v Kanpuru „zjistí přesný zdroj znečištění v okolí Tádž Mahalu“. Vypracovat tuto analýzu nicméně potrvá čtyři měsíce. Ministr životního prostředí Mahes Sharma se k rozhodnutí soudu odmítl vyjádřit.

Představitelé vládní organizace Archeologický průzkum Indie, která se zabývá zkoumáním, udržováním a ochranou památek a oblastí národního i mezinárodního významu na území Indie, nicméně oznámili, že se snaží bojovat s vlivem znečištění na památník.

„Chceme, abyste nám dali akční plán toho, co navrhujete. Vyslechneme to a vyneseme finální rozhodnutí. Pokud musí být uzavřen, nechte ho zavřít,“ uvádí soudní dokument. Nejvyšší soud rovněž uvedl, že od 31. července bude každodenně sledovat situaci.

Tádž Mahal, který denně navštíví 70 tisíc návštěvníků, stojí v Ágře ve státě Uttarpradéš asi 274 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Indie Nového Dillí. V 17. století ho nechal postavit islámský mughalský vládce Šáhdžahán jako mauzoleum pro svou milovanou ženu Mumtáz Mahal, která zemřela v roce 1629 ve věku 36 let při porodu jejich čtrnáctého dítěte.

Pro mnoho lidí je symbolem Indie a pro svou architektonickou výjimečnost se stal v roce 2007 jedním ze sedmi nových divů světa. Od roku 1983 je zanesen na Seznamu světového dědictví UNESCO.