„Privatizace vládnutí" omezeným počtem soukromých zájmů se podle CSD stala systematickým jevem, který postihuje stále větší počet oblastí: veřejné zakázky, daňový systém, média, legislativní a kontrolní systém institucí, jejichž reformy jsou ochromeny.

Po mírném zlepšení situace, které bylo patrné až do roku 2011, se „známky odporu vůči korupci zhoršily a loni klesly na úroveň srovnatelnou s rokem 1999", tvrdí zpráva.

Každý pátý Bulhar se přiznal, že loni zaplatil úplatek, což je nejvíce od roku 1999, kdy vyšla první zpráva CSD o korupci.

Středisko se zasazuje, aby Bulharsko prioritně přijalo nový kontrolní mechanismus institucí a také zřídilo nezávislou protikorupční prokuraturu. Tyto dva kroky vyžadují rovněž evropské instituce.

Od přijetí Bulharska a Rumunska do EU v roce 2007 pokrok těchto zemí v boji proti korupci vyhodnocuje Evropská komise. Její poslední zpráva byla vůči Bulharsku mimořádně kritická.

Ministryně vnitra Rumjana Bačvarovová v reakci na zprávu CSD připustila, že „korupční prostředí v zemi se vyvíjí rychleji než schopnost veřejných institucí mu čelit". Vicepremiérka Meglena Kunevová ujistila, že brzy bude parlamentu předložen dlouho slibovaný návrh protikorupčního zákona. Loni parlament takovou předlohu odmítl.