"Více než 40.000 Bulharů studuje na vysokých školách v Německu, Francii, Británii a ve Spojených státech. Hrozí, že díky zrušení poplatků za studium po vstupu do Evropské unie jich bude 100.000," varoval ministr školství Daniel Valčev.

Bulharsko zaostává - sotva 34 procent maturantů pokračuje ve studiu, zatímco v EU jich v průměru pokračuje 57 procent. Strategie ministerstva počítá se zavedením třístupňového vysokoškolského studia, zvýšeným pohybem studentů a pedagogů, nahrazením ústních zkoušek písemnými a podporou výzkumu.

Ale Bulharsko na vysokoškolské vzdělávání vynakládá sotva 0,6 procenta svého hrubého domácího produktu, což znamená 1153 eur na studenta oproti unijnímu průměru 8600.

"Počet vysokých škol v 90. letech nekontrolovatelně narostl, což postihlo kvalitu vzdělávání," říká Valčev.

Mizerně placení pedagogové často učí na několika univerzitách, které jsou mnohdy od sebe dost vzdáleny. Univerzity dostávají dotace podle počtu studentů, takže nejsou příliš náročné. "Studenti se učí to, co chtějí, a učitelé kočují jako turisté z jedné univerzity na druhou," konstatuje politolog Petar Emil Mitev.

"Po prvním ročníku jsem odjela studovat do Evropy, ale jako hodně jiných jsem se vrátila, protože jsem byla špatně připravena," připouští Nadia, studentka práva v Sofii.

Podle analytika Andreje Rajčeva z Gallupova ústavu by univerzitní školství potřebovalo "radikálnější reformu, protože mu jde o přežití". Požaduje kontrolu kvality vzdělávání a nezbytně povinnou výuku angličtiny a informatiky.

Šéf mise Mezinárodního měnového fondu Robert Hagemann poukazuje na odstup mezi tím, co produkují univerzity za absolventy, a tím, co by potřebovali podnikatelé.

"Investoři vytýkají Bulharsku nedostatek specialistů, hlavně v informatice, řízení, průmyslu a zemědělství," potvrzuje předsedkyně konfederace zaměstnavatelů a průmyslníků Saša Bezuchanová. Univerzity zatím chrlí politology, právníky a ekonomy, jak jen si přejí uchazeči o studium. Sepětí mezi univerzitami a podniky prakticky neexistuje.

Domácí průmysl se zhroutil s koncem komunismu. V oboru zůstala sotva čtvrtina inženýrů, většina se přeměnila v prodavače zeleniny či taxikáře. "Jak chcete, aby mladí toužili stát se inženýrem?" ptá se politolog Michail Mirčev.

Zcela na okraj: minulý měsíc policie rozprášila zločinecký gang, který za 700 až 2000 eur nabízel falešné diplomy. Jejich počet podle ministerstva "nebyl zanedbatelný".